.:. Vítejte na mých stránkách o starověkém Egyptě .:.
ObnovitZákladní údajeŽivotní tepna Nil, povrch, podnebí, Nil, počasíZrození, dětství, škola hrou, stolování, oblékání a móda, bydlení, manželství, smrtZemědělství - Zahradnictví, dřevárenství, dobytek, daně a administrativaLékařství
Literatura, malířství, hieroglyfy, papyrus, objevitel písma, Rosettská deska, egyptologovéSkarab, velká pyramida, egyptský kříž, mumie faraónůCo je to... - mastaba, pyramida, chrám?PyramidyCesta po Nilu - Abú Simbel, Philae, Luxor, Údolí králů, Pyramidová pole v Gíze a jinéHistorie Egypta, důležitá data, dějiny Egypta
Chronologický seznam panovníků, panovníci jednotlivě, kartuše faraónů, Tutanchamon a poklady jeho hrobkyBohové, náboženství, vyobrazení bohů, sošky bohůEgyptské památkyNejkrásnější fotografie EgyptaNovinky aneb píše se...Deník a fotografie z mého putování po Egyptě

Pyramida Senusreta II. - Láhún

Rozměry pyramidy: 
strana základny: 107 m
sklon stěny: 42° 35'
výška 48 m

Senusret II. si zvolil pro svou pyramidu strategické místo při vstupu do Fajjúmské oázy, které věnoval mimořádnou pozornost, poblíž dnešního Láhúnu a nazval ji "V záři se zjevuje Senusret".
Počátky archeologického výzkumu se datují do začátků 40. let 19. století provedené Lepsiem, ale její skutečný výzkum zahájil až na samém konci téhož století Petrie. Jeho první pokusy proniknou do podzemí pyramidy byly neúspěšné, protože jej hledal ve středu severní stěny, jak bylo obvyklé ve Staré říši a na počátku Střední říše. Po mnoha pokusech a dlouhém hledání Pertie našel vchod do pyramidy na místě, kde by ho opravdu stěží někdo hledal. Ležel pod hrobkou princezny ve vzdálenosti několika desítek metrů od jižní strany pyramidy. Toto maskování vchodu do pyramidy si vynutily jak náboženské důvody, ale i známé zkušenosti s vykradači hrobů.
Jádro bylo postaveno podobným způsobem jako u ostatních pyramid 12. dynastie, tedy ze sušených cihel a s kostrou z kamenných zdí. Pyramida byla postavena na skalnatém pahorku, což výrazně zpevnilo a také urychlilo celou stavbu. Bílé vápencové obložení bylo strháno v 19. dynastii za vlády Ramesse II. a použito pro jeho stavby. Stavitelé zde také použili zajímavou novinku. Kolem pyramidy vyhloubili ve skalním podloží příkop, který vyplnili pískem. Při prudkém lijáku se tak voda stékající ze stěn pyramidy vsákla beze zbytku do písku a nepodmáčela pyramidu a stavby v jejím okolí.
Vchod do podzemí, stejně tak jako podzemí, se samo v mnohých ohledech lišilo od minulých plánů. Roli zde sehrála snaha ochránit panovníkův hrob před zloději. Hlavní důvod je však třeba hledat v rovině náboženské. Staré astrální a solární představy ustupovaly a do popředí se dostával kult boha mrtvých Usira. Vnitřní prostory pyramidy připomínají bludiště. Soustava chodeb, šachet a komor jsou ve své závěrečné části uspořádány tak, že obklopují pohřební komoru, která na rozdíl od předchozích pyramid neležela ve svislé ose pyramidy. Komora byla výrazně posunuta k jihovýchodu, stejně tak jako ostatní prostory. Pohřební komora byla orientována ve východo-západním směru. Byla vybudována z žulových bloků včetně klenutého stropu. Ze žuly byl i sarkofág umístěný u západní stěny.
Navzdory důmyslnému plánu podzemí a zamaskování vchodu, se zlodějům podařilo panovníkův hrob objevit a vyloupit již ve starověku. Z bohaté pohřební výbavy se podařilo nalézt pouze zlatý ureus pocházející pravděpodobně z panovníkovi sochy.
Poblíž severovýchodního nároží byla objevena malá pyramida, o které se předpokládá, že patřila královně. Na západ o ní podél severní strany leželo v řadě za sebou osm velkých mastab členů královské rodiny. Další menší hrobky princezen ležely při východní části jižní strany pyramidy a jak již bylo zmíněno, jedna z nich ukrývala šachtu umožňující vstup do podzemí pyramidy. Východně od ní ležela hrobka princezny Sithathoriunety, v níž Petrie nalezl slavný "illáhúnský poklad".