.:. Vítejte na mých stránkách o starověkém Egyptě .:.
ObnovitZákladní údajeŽivotní tepna Nil, povrch, podnebí, Nil, počasíZrození, dětství, škola hrou, stolování, oblékání a móda, bydlení, manželství, smrtZemědělství - Zahradnictví, dřevárenství, dobytek, daně a administrativaLékařství
Literatura, malířství, hieroglyfy, papyrus, objevitel písma, Rosettská deska, egyptologovéSkarab, velká pyramida, egyptský kříž, mumie faraónůCo je to... - mastaba, pyramida, chrám?PyramidyCesta po Nilu - Abú Simbel, Philae, Luxor, Údolí králů, Pyramidová pole v Gíze a jinéHistorie Egypta, důležitá data, dějiny Egypta
Chronologický seznam panovníků, panovníci jednotlivě, kartuše faraónů, Tutanchamon a poklady jeho hrobkyBohové, náboženství, vyobrazení bohů, sošky bohůEgyptské památkyNejkrásnější fotografie EgyptaNovinky aneb píše se...Deník a fotografie z mého putování po Egyptě

Pyramida Amenemheta III. - Dáhšúr

Rozměry pyramidy: 
strana základny: 105 m
výšky pyramidy: 75 m
sklon stěny: 54° 30' - 56°

Asi 2 km východně od Snofruovy Lomené pyramidy poblíž vesnice Dáhšúr lze spatřit nevzhlednou šedočernou ruinu pyramidy, kterou její mocný stavitel 12. dynastie Amenemhetet III. kdysi hrdě nazval "Amenemhetet je mocný". Místní obyvatelé ji nazývají "Černá pyramida" podle její dnešní barvy.
Počátek jejího novodobého výzkumu se datuje do roku 1839, kdy ji krátce popsal Perring. Ještě méně jí věnovala výprava Lepsiova v roce 1843. Výzkum však dokončila až expedice německého egyptologického ústavu v Káhiře v letech 1979 – 1983 vedená Arnoldem. Jádro pyramidy bylo postaveno ze sušených cihel, avšak na rozdíl od pyramid z počátků 12. dynastie v něm chyběl zpevňující skelet z kamenných zdí. Plášť tvořilo 5 m silné obložení z bloků vápence. Pro zajištění větší stability bylo cihlové jádro uspořádáno do stupňů a jednotlivé bloky vápencového obložení byly mezi sebou pospojovány pomocí dřevěných svlaků. Sklon stěny pyramidy nebyl po celé ploše stejný, nad základnou byl poněkud strmější než poblíž vrcholů. Na vrcholku pyramidy byl původně umístěn asi 1,3 m vysoký pyramidion z červené žuly. Pyramidion byl nalezen v suti před východní stranou. Nyní je umístěn v Egyptském muzeu v Káhiře.
Podzemní část pyramidy je poměrně členitá než u jiných pyramid 12. dynastie. Sestává se ze dvou částí. Jedna patřila panovníkovi a druhá jeho dvěma manželkám. Obě části jsou propojeny chodbou. Vchod do panovníkovi části byl od východu, na úrovni nejspodnější vrstvy bloků, poblíž jihovýchodního nároží pyramidy. Za vchodem pokračovala cesta sestupným schodištěm až do vstupní chodby, a pak dál do celé soustavy chodeb, šachet, zátarasů a komor obložených vápencem. Po dvaceti metrech od vchodu se chodba lomila k severu, směrem k panovníkově pohřební komoře. V místě zlomu se k ní od západu připojuje chodba vedoucí do pohřebních komor královen. Centrum celého systému představuje panovníkova pohřební komora, ležící v blízkosti svislé osy pyramidy. Komora má východo-západní orientaci a je obložena bloky bílého jemného vápence. U západní stěny stál sarkofág z červené žuly s klenutým víkem. V sarkofágu však panovník nikdy pohřben nebyl. Vchod do komor královen vedl od západu a ležel ve stejné linii jako východní vchod k panovníkovu hrobu. Vstupní chodba rovněž nejprve sestupovala schodištěm a následně pokračovala k oběma komorám královen. První, západnější, patřila královně Aatě (plným jménem Chnemetnuferchedžetaatě), druhá pak královně která nebyla přesně určena (Neferuptah?). Poblíž západní stěny Aatiny komory ležel sarkofág podobný panovníkovu. Královna zemřela ve věku okolo 35 let.
Severně od pyramidy byla objevena řada deseti šachtových hrobů, které patřily členům královské rodiny.
Navzdory důmyslnému plánu a pečlivému stavebnímu provedení podzemních prostor, nebyl Amenemhet III. ve své pyramidě v Dáhšúru pohřben. Historie se opakovala. Stejně jako u nedaleké Lomené pyramidy, byla i zde pyramida postavena na nestabilním podloží. Nebyl jím však kompaktní štěrkopísek jako v případě Lomené pyramidy, ale ztvrdlý jíl. Jílem prosakovala spodní voda z nedalekého nilského údolí. V samém závěru stavby se pod obrovským tlakem masívu pyramidy začaly objevovat v některých podzemních místnostech hrozivé trhliny. Pyramida byla dokončena okolo 15. roku panovníkovi vlády a vlastně vzápětí musela být opuštěna. Panovník rozhodl o vybudování nové na mnohem bezpečnějším místě. Tím místem se stala Hawára ve Fajjúmské oáze.