.:. Vítejte na mých stránkách o starověkém Egyptě .:.
ObnovitZákladní údajeŽivotní tepna Nil, povrch, podnebí, Nil, počasíZrození, dětství, škola hrou, stolování, oblékání a móda, bydlení, manželství, smrtZemědělství - Zahradnictví, dřevárenství, dobytek, daně a administrativaLékařství
Literatura, malířství, hieroglyfy, papyrus, objevitel písma, Rosettská deska, egyptologovéSkarab, velká pyramida, egyptský kříž, mumie faraónůCo je to... - mastaba, pyramida, chrám?PyramidyCesta po Nilu - Abú Simbel, Philae, Luxor, Údolí králů, Pyramidová pole v Gíze a jinéHistorie Egypta, důležitá data, dějiny Egypta
Chronologický seznam panovníků, panovníci jednotlivě, kartuše faraónů, Tutanchamon a poklady jeho hrobkyBohové, náboženství, vyobrazení bohů, sošky bohůEgyptské památkyNejkrásnější fotografie EgyptaNovinky aneb píše se...Deník a fotografie z mého putování po Egyptě

Historie Egypta

Jak to všechno začalo... | Historie v datech | Dějiny Egypta



Předhistorické období
Stará říše: 3. - 6. dynastie
Střední říše: 11. - 12. dynastie
Nová říše: 18. - 20. dynastie
Pozdní doba: 25. - 31. dynastie
Římská doba
Arabská doba
Archaické období: 1. a 2. dynastie
První přechodné období: 7. – 10. dynastie
Druhé přechodné období: 13. - 17. dynastie
Třetí přechodné období: 21. - 24. dynastie
Ptolemaivská doba (řecké období)
Byzantská doba
 


Makedonská a ptolemaiovská doba (řecké období)

332 - 30 př. Kr.

Velkolepý závěr největší civilizace všech dob

Každá velká věc musí skončit velkolepým ohňostrojem. A tak také končí největší civilizace všech dob. Civilizace, která dala světu pyramidy, civilizace, která v dobách, kdy v Evropě naši předci ještě používali pazourek, používala kladky, stavěla lodě a plně ovládala písmo. Egypt v poslední epoše svých dějin naposledy povstal a předvedl světu podívanou, kterou si dodnes připomínáme.

Přestože byl Egypt pod faktickou nadvládou Řecka zachovával si relativní samostatnost. Ptolemaiovská dynastie přijala královskou titulaturu, náboženství, naopak přivedla do Egypta novou kulturu. Velkou změnou bylo rozdělování půdy vojákům za jejich služby v armádě. Tím se do Egypta dostává velká spousta cizích státních příslušníků a ti pomalu vytlačují staroegyptské obyvatelstvo na okraj společnosti. Zakládají si své národní osady a částečně přijímají egyptskou kulturu a náboženství. Egapťané jsou zpočátku bráni jako poražený národ a hlavní slovo mají samozřejmě řekové.

V roce 332 př. Kr. vtáhl Alexandr Veliký do Egypta a byl přivítán jako osvoboditel a syn boha Amona. Po devíti letech, kdy Alexandr zemřel, se stal v Egyptě místodržitelem vojevůdce Ptolemaios, který se po sedmnácti letech prohlásil za krále a založil tak třicátou druhou dynastii. Byl proto nazýván Sótér (Zachránce). Přivedl Egypt k nebývalému rozkvětu. Jeho syn Ptolemaios II. pokračoval v úsilí svého otce. Za něho dosáhl Egypt nového vrcholu politické moci a kultury. Ptolemaios III. rozšířil panství o Malou Asii, ale za vlády jeho nástupce, kterým byl Ptolemaios IV., byla započata perioda úpadku. Egypt postupně ztratil državy v Palestině, Malé Asii a k tomu se přidal boj o následnictví mezi Ptolemaiosem VII., VIII. a IX. Přibližně za vlády prostředního z nich se začal o Egypt zajímat Řím a Egypt začal podléhat římskému vlivu. Poté se na trůnu rychle vystřídalo několik panovníků. Za 33 let to byli panovníci Ptolemaios X. až XV. Posledním panovníkem v této dynastii byla královna Kleopatra, která byla dosazena Juliem Caesarem, s nímž žila i v Římě. Patří asi k nejvzdělanějším ženám starověku, ale rozhodně nedobývala muže svou krásou, ale spíše svou mladostí. Dále žila s Augustem v Egyptě a vládli společně. Poté byl Egypt napaden dědicem Caesara, Octaviánem (bitva u Actia) a Kleopatra skončila život sebevraždou. Egypt tak v roce 30 př. Kr. padl plně do područí Říma, kde zůstal 700 let.



Římská doba

30 př. Kr. – 395 po Kr.

Vláda prefektů, jmenovaných císařem.



Byzantská doba

395 – 640 po Kr.

Egypt po roce 30 př. Kr. zůstal skutečně 700 let podřízen římské moci. Hospodářsky splňoval úlohu obilnice Říma a hlavní město Alexandrie bylo největším střediskem obchodu s východem. Země však pomalu ztrácela svou svébytnou kulturu a příliš se helenizovala – toto začalo již za Ptolemaiovců. Pomalu ztrácela i své náboženství, neboť záhy vniklo na egyptskou půdu náboženství křesťanské a na půdě Egypta vzniklo i mnišství. Řím vládl Egyptu systémem místodržitelů.

V roce 391 po. Kr. byla zničena slavná knihovna v Alexandrii a Alexandrie ustupovala od té doby ze svého místa v popředí helénistické vzdělanosti.

Při rozdělení říše římské v roce 395 po. Kr. připadl Egypt říši byzantské a začal hmotně upadat. Opět se zde vládlo systémem místodržitelských králů.

V roce 600 trpěl Egypt dlouhými vpády perskými.



Arabská doba

640 po Kr. – trvá s krátkými přestávkami prakticky dodnes

V roce 638 byl Egypt dobyt Mohamedány a stal se zemí většinou mohamedánsko-arabskou.

V roce 640 byl připojen k arabskému chalífátu a byla zahájena islamizace, která vytlačila staré egyptské zvyky z královského období. Příslušníci koptské církve, i když ztratili svůj jazyk, si však své náboženství uchovali. V následujících 1300 letech se v Egyptě postupně vystřídalo několik dynastií a Egypt se stal centrem samostatných států:
868 – 905 Tulúnovců
969 – 1171 Fátimovců
1171 – 1250 Ajjúbovců
1250 – 1517 Mamlúků

V roce 1517 byl Egypt připojen k Osmánské říši. Těšil se však ze značné míry z autonomie (Mamlúci autonomní vláda). Tureckou suverenitu připomínal pouze tribut placený do Istanbulu. Pro svou strategickou polohu se stal Egypt terčem pozornosti evropských mocností. Napoleonova egyptská expedice 1798 až 1801 skončila vojenským neúspěchem, byla však zlikvidována vláda Mamlúků i přímá vláda tureckého sultána. Situace využil v letech 1805 - 1849 Albánec Mahammad Alí, získal autonomii (nechal se zvolit egyptským pašou) a založil vlastní dynastii. Prosadil reformy, jež se staly základem moderního Egypta. V roce 1869 došlo k otevření Suezského průplavu. Modernizace nástupců Alího však vyčerpala egyptskou pokladnu a po egyptské krizi 1876 – 1882 byl okupován Brity. Egypt stále formálně zůstával součástí turecké říše, ve skutečnosti však byl již součástí Britského impéria. Po vstupu Turecka do první světové války po boku Německa byl 18. 12. 1914 vyhlášen britský protektorát. Po válce sílil egyptský nacionalismus. Až 28. 2. 1922 byl Egypt prohlášen nezávislým státem v čele s králem Farúkem I. V roce 1936 byla nezávislost rozšířena britsko-egyptskou smlouvou.

Po nepokojích v oblasti Suezského průplavu skupina Svobodných důstojníků v roce 1952 vyvolala egyptskou revoluci vedenou G. A. Násirem a 23. 7. 1952 donutila krále Farúka k abdikaci. 18. 6. 1953 byl Egypt vyhlášen republikou. 26. 7. 1956 vyhlásil Násir znárodnění anglicko-francouzské Společnosti Suezského průplavu. Suezská krize brzy přerostla v ozbrojený konflikt s Velkou Británií, Francií a Izraelem. V letech 1958 - 1961 se Egypt společně s Jemenem a Sýrií stal součástí Sjednocené arabské republiky.

Do arabské protiizraelské politiky se Egypt zapojil účastí ve válce palestinské (1947 – 1949), suezské (1956), šestidenní (1967) a říjnové (1973).

26. 3. 1979 se Egypt stal iniciátorem mírových smluv v Camp Davidu a podepsal separátní mír s Izraelem, čímž získal okupovaná území zpět – to přivedlo Egypt do izolace v arabském světě.

6. 10. 1981 byl zvolen prezidentem Muhammad Husní Mubárak, který byl 4. 10. 1993 potvrzen ve své funkci.

Dnešní fundamentalisté - militantní stoupenci islámu - o sobě dávají vědět útočnými akcemi a atentáty. Protože chtějí uškodit stávajícímu režimu, útočí také na turisty, neboť jsou zdrojem peněz pro státní pokladnu. Dnešní Egypt má hodně problémů, ale také všechny předpoklady dalšího úspěšného rozvoje.