.:. Vítejte na mých stránkách o starověkém Egyptě .:.
ObnovitZákladní údajeŽivotní tepna Nil, povrch, podnebí, Nil, počasíZrození, dětství, škola hrou, stolování, oblékání a móda, bydlení, manželství, smrtZemědělství - Zahradnictví, dřevárenství, dobytek, daně a administrativaLékařství
Literatura, malířství, hieroglyfy, papyrus, objevitel písma, Rosettská deska, egyptologovéSkarab, velká pyramida, egyptský kříž, mumie faraónůCo je to... - mastaba, pyramida, chrám?PyramidyCesta po Nilu - Abú Simbel, Philae, Luxor, Údolí králů, Pyramidová pole v Gíze a jinéHistorie Egypta, důležitá data, dějiny Egypta
Chronologický seznam panovníků, panovníci jednotlivě, kartuše faraónů, Tutanchamon a poklady jeho hrobkyBohové, náboženství, vyobrazení bohů, sošky bohůEgyptské památkyNejkrásnější fotografie EgyptaNovinky aneb píše se...Deník a fotografie z mého putování po Egyptě

Historie Egypta

Jak to všechno začalo... | Historie v datech | Dějiny Egypta



Předhistorické období
Stará říše: 3. - 6. dynastie
Střední říše: 11. - 12. dynastie
Nová říše: 18. - 20. dynastie
Pozdní doba: 25. - 31. dynastie
Římská doba
Arabská doba
Archaické období: 1. a 2. dynastie
První přechodné období: 7. – 10. dynastie
Druhé přechodné období: 13. - 17. dynastie
Třetí přechodné období: 21. - 24. dynastie
Ptolemaivská doba (řecké období)
Byzantská doba



První přechodné období - 7. - 10. dynastie

2150 - 2040 př. Kr.

Není na světě horší věci než strádající lid na úkor svých vládců

Toto období navázalo na úpadek a rozpad Staré říše a rozdělení země na několik celků, vzájemně spolu soupeřících a bojujících. Panovníci v jednotlivých částech země se střídali tak rychle, že většina z nich neměla čas zanechat po sobě trvalou památku a v mnoha případech nebyla zachována ani jejich jména.

Obrovský růst úřednictva, malé výnosy z polí, osamostatňující se oblastní vládci, stavba a údržba obrovských pyramidových komplexů a jejich zádušních kultů, moc kněžstva, to jsou jen hlavní důvody pádu Staré říše a hospodářské a politické katastrofy, která po ní nastala. 7. - 10. dynastie je zařazována do prvního přechodného období egyptských dějin. Je to obecně doba velkého chaosu, hladomoru a strádání obyčejných lidí. Egypt je rozdělen na minimálně dvě části a v každé z nich panuje jiná dynastie, jiný rod, který prohlašuje že jen on jediný je legitimní. Severní Egypt vládne z Heliopole, jižní z Théb. Za dobu ani ne sta let se vystřídá obrovské množství vládců se jmény jako Neferkare, Cheti, Merikare, Itej, Enjotef atd. Posledním králem přechodného období byl Mentuhotep I. - jeho následovník a Mentuhotep II. - vládce Dolní říše se stal zakladatelem 11. dynastie, dynastie, která přivedla na svět Střední říši.

Sedmá dynastie vládla v sídelním městě Menofr. Uvádí se, že se na trůnu vystřídalo kolem sedmdesáti panovníků, ale nedochovalo se ani jedno jméno. Letopočet zániku dynastie není rovněž znám.

Počátkem vlády osmé dynastie (takzvané vlády Enjotéfů) se zřejmě překrývá s koncem vlády předcházející dynastie. Sídelním městem osmé dynastie byl Vesét (Théby) a dynastie přetrvala až do konce přechodného období. Počet panovníků je opět neznámý, ale dochovalo se několik jmen králů této dynastie. Jsou to Merenré, Neferkaré, Džedkaré, Merenhon, Nikoré a Aba.

Souběžně se dvěma uvedenými vládla devátá a desátá dynastie, jejichž sídelním městem bylo Nenísovet, ležící u Fajjúmské oázy. Tyto dvě dynastie zde vládly po celé první přechodné období. Uvádí se, že se na trůnu vystřídalo celkem asi čtyřicet panovníků. Z deváté dynastie se dochovalo jediné jméno Achotaje I., z desáté potom jména Achtoj II., III., IV., dále Merikaré.

Jedinou pyramidou prvního přechodného období zanechal po sobě král Aba z osmé dynastie. Je to malá (31,5 x 31,5 m), dnes zcela zničená pyramida, stojící na sakkárském pohřebišti. Z jejího příslušenství a výzdoby se nezachovalo téměř nic, ale zajímavá je po stránce stavitelské, protože byla vybudována systémem otevřené jámy, přičemž současně byly kladeny okrajové vrstvy nadzemní části pyramidy. Vlastní jádro pyramidy bylo dokončeno poslední, po překrytí jámy. Jako předcházející pyramidy obsahovala i tato texty, které se částečně dochovaly.

Jinak jsou ale události tohoto období zapomenuty. Dá se předpokládat, že Egypt se zmítal ve vnitřních nepokojích a bojích o trůn. Panovnické rody v různých oblastech se snažily získat vládu nad celou zemí. Nakonec se jako nejsilnější a nejschopnější ukázali panovníci Vesétu, kteří otevřeli novou stránku dějin.



Střední říše - 11. a 12. dynastie

2040 – 1783 př. Kr.

Svatá země Kemet znovuvzkvétá

Stará říše je obecně brána jako doba stavitelů pyramid. Hlavním městem je Memphis (Mennofer). Hospodářský a kulturní vzestup Egypta, kult boha Slunce Ra.

Jedenáctá dynastie vládla asi sedmdesát let přibližně v letech 2040 - 1991 př. Kr. ve Vesétu, který si zvolila za sídelní město. Zakladatelem dynastie byl Mentuhotep I., který sjednotil znovu celou zemi a dokázal ji politicky i ekonomicky upevnit. Po něm následují na trůnu Mentuhotep II. a III. Za jejich vlády byly prováděny rozsáhlé zavodňovací práce, byly otevřeny velké lomy u Rudého moře a konečně byla znovu obnovena egyptská nadvláda na Sinaji a v Núbii. Do období vlády této dynastie spadá objev bronzu. Tento objev vedl k prudkému zdokonalení výrobních nástrojů a samozřejmě i zbraní. Egypt se stává znovu silnou říší a vláda této dynastie je dobou rozkvětu a bohatství země. První výraznější pokusy o znovusjednocení země a obnovu hospodářské prosperity. Ranná fáze je charakteristická množstvím bojů a dokončováním spojení země.

Za místo posledního odpočinku si králové vybrali vesétské pohřebiště a podle tamního zvyku si nestavěli pyramidy, nýbrž skalní hrobky. Mentuhotep I. si poblíž dnešního Luxoru nechal vybudovat hrobku a postavit zádušní chrám, jehož zbytky ukazují, že to byla stavba daleko větší a honosnější, než chrám královny Hatšepsovet, který je vlastně jeho skromnou kopií. Samotný zádušní chrám zabíral plochu více než tři tisíce metrů čtverečních. Byl korunován symbolickou rituální pyramidou (21 x 21 m), pod jejímž středem byla objevena komora s královou sochou.

Metuhotep II. se pokoušel o podobnou stavbu, ale vládl jen krátce, a proto nestihl dílo dokončit. Poslední panovník dynastie skončil násilnou smrtí a jeho hrob není znám.

Dvanáctá dynastie vládla v letech 1991 - 1783 př. Kr. Její sídelní město byl Ictovej, poblíže dnešního Lištu. Prvním panovníkem dynastie byl Amenemhét I., původně vojevůdce a první královský hodnostář, který se zmocnil trůnu odstraněním posledního Mentuhotepa. Amenemhét I. dokázal povznést zemi na nebývalou úroveň. Jako jeden z mála panovníků nevedl výbojné války. Díky rozsáhlým zavodňovacím stavbám, prováděných za jeho vlády, došlo k podstatnému rozšíření zemědělské půdy, což zabezpečilo blahobyt a prosperitu země. Přesto skončil jako jeho předchůdce a po třiceti letech vlády se stal obětí palácového převratu, při němž byl zavražděn dámami z vlastního harému.

Vybudování silného, ekonomicky prosperujícího státu. Obnovuje se pohřbívání do pyramid, byť již stavěných převážně z nepálených cihel s kamenným obložením. Théby ztrácejí politický význam a hlavní město se opět posouvá do Mennoferu.

Následující panovníci pokračovali podle dobrého zvyku králů ve válečných nájezdech. Senvosret I. pokračoval ve výbojích do Núbie a přidal k říši nové zlaté doly na tomto území. Jeho nástupce Amenmhét II. dobyl a připojil území dnešního Izraele a téměř celou Sýrii. Za vlády dalších dvou panovníků Senvosreta II. a III. bylo k říši připojeno území Núbie až po třetí katarakt. Až následující vládcové Amenmhét III. a IV. zanechali výbojů a za jejich vlády byly podnikány další významné zavodňovací práce a stavby. Posledním panovníkem byla královna Sebeknofruré, sestra Amenmhéta IV., která za pouhé čtyři roky vlády dokázala přivést říši znovu k úpadku.

Králové této dynastie se opět vrátili k pyramidám. Na trůnu se jich vystřídalo celkem osm a zanechali po sobě devět pyramid. Jsou rozesety na jih od dnešní Káhiry ve vzdálenosti od padesáti do sto kilometrů. Na rozdíl od předchozích, jsou všechny stavěné z hliněných cihel a stavba je pouze vyztužena kostrou z kamene. Sedm z nich má stejné rozměry, a to 105 x 105 metrů. Jejich podzemní část je spletitým bludištěm chodeb a komor, která má zřejmě zabránit vykradačům hrobů zneuctění místa královského odpočinku.

Pyramida prvního panovníka Amenemhéta I. stojí nedaleko Lištu a je téměř srovnaná se zemí. Starověcí lupiči se do ní snažili probourat celkem pěti tunely, ale byli zastaveni, stejně jako archeologové vodou, která do pyramidy prosakuje z Nilu. Asi jeden a půl kilometru jižněji stojí poměrně zachovalá pyramida Senvosreta I. s deseti satelitními pyramidami jeho manželek a dcer. Ani zde lupiči neuspěli. Dvě šachty lupičů končí ve dvanácti metrech pod povrchem, kde opět stojí na stráži hladina Nilu.

Amenméth II. postavil svoji pyramidu u Dáhšúru. Dnes je proslavená tím, že v jejím areálu, v hrobkách dvou královských dcer, byly v roce 1859 objeveny pozůstatky zlatého pokladu z jejich pohřební výbavy. Následující panovník Senosvret II. má pyramidu asi deset kilometrů jihovýchodně od vesnice Hauváru ve fajjúmské oblasti. Je to jediná pyramida, v níž byl nalezen zlatý předmět z královské výbavy, který tam ztratili lupiči. Jsou to zlatí hadi, kteří zdobili královské čelo.

Následující vládce Senvosret III. si nechal vybudovat pyramidu opět v Dáhšúru a za zmínku stojí, že byla ze všech pyramid nejstrmější, sklon jejích hran byl 56 stupňů.

Amenemhét III., jeho nástupce, zanechal po sobě pyramidy dvě. První, symbolickou, u Dáhšúru a druhou, v níž byl pohřben, u Hauváry. Pohřební komora této pyramidy je jedinečným výtvorem starověkého umění. Je totiž vytesaná z jednoho kamenného bloku, váží podle výpočtu přes sto tun a na místo byla dopravena až po dohotovení. V komoře byly nalezeny, což je zcela vyjímečné, dva sarkofágy, ve kterých byli původně pohřbeni král a jedna z jeho dcer.

Poslední dvě pyramidy Střední říše leží opět v Dáhšúru. Egyptologové je připisují Amenemhétovi IV. a Sebeknofruré, ale je třeba podotknout, že k tomuto závěru došli pouze na základě srovnávání s ostatními pyramidami dvanácté dynastie.

Střední říše byla obdobím rozkvětu všech uměleckých a vědeckých směrů. Ze stavebních památek se zachovalo velmi málo. Sídelní město Ictovej zmizelo z povrchu země tak dokonale, že dnes neznáme ani jeho polohu, přestože existovalo ještě v římské době. Stejně tak zmizely paláce a chrámy Vesétu. Pouze v karnackém chrámu můžeme spatřit rekonstruovanou kapli krále Senosreta I. Zachovalo se rovněž mnoho památek umělecké literatury a co je ještě cennější, byla nalezena první vědecká díla. Z nich vyplývá, že v období Střední říše znali Egypťané desetinou soustavu, zlomky, výpočet kruhu, řešení jednoduchých rovnic, výpočty ploch objemů. Dále jsou to lékařské papyry, mapy, popisy cestopisných výprav a objevů, plány měst a pevností a další. V tomto období vznikly rovněž prapředlohy naučných slovníků, takzvané "Seznamy slov".

Na sklonku vlády této dynastie se však nesnesitelně zhoršilo postavení lidí a říše byla doslova rozmetána povstáním. Poprvé v dějinách byl panovník svržen davem.