9.10.2003 – 20:00 hod.
Dnes v 9 hodin ráno jsme odjeli směr Kóm Ombo, které je od Luxoru vzdáleno 167 km na jih. Zde jsme navštívili chrám, jehož východní část je zasvěcena bohu Sobekovi a západní bohu Horovi. Vstup 5 EL. Byli jsme zde asi hodinu.

Pak jsme pokračovali směr Edfú, které leží 107 km jižně od Luxoru. Chrám je zasvěcen bohu Horovi a je nejlépe zachovalým egyptským chrámem. Vstup 10 EL. Když jsem si v místním krámku byla koupit něco k pití, ptal se mě prodavač, odkud jsem a jestli nemám na ukázku nějaké naše platidlo. Ukázala jsem mu korunu, kterou jsem mu na památku darovala :o)
Z Edfú jsme pokračovali dále směr Esna. Bohužel nás na check-pointu zastavila policie a nepustili nás dále! Museli jsme tedy pokračovat až do Luxoru. Ubytovali jsme se v hotelu Horus (45 EL/2 osoby). Původně jsme zde měli naplánovanou jen jednu noc, ale bohužel ně i Adélu asi postihla Tutanchamonova kletba, proto musíme zůstat ještě den. Máme obě průjem a zvracíme... Mám taky děsné horečky (40 °C) a nehorázné křeče v břiše a žaludku. Doufám, že se z toho brzy dostanu.

11.10.2003 – 10:20 hod.
Dnes se pokusíme jet do Esny. Po dvou dnech strávených téměř v pokoji hotelu, je mi už lépe. Včera to byly děsné muka. Myslela jsem, že se zblázním. Dnes je mi už lépe, i když průjem ještě mám. Ale už tak nelítám.
Včera i předevčírem byl v Luxoru nějaký svátek. Sjelo se tady snad milión lidí a chodili po ulicích v šílených průvodech. Všude kolem bylo plno stánků se vším možným. Tolik lidí jsem pohromadě ještě neviděla.
Teď čekáme jen na Mohameda, až se oholí a nachystá k odchodu. Snad mu to nebude dlouho trvat.

12.10.2003 – 15:10 hod.
Včera jsme jeli kolem 12-té hodiny do Esny. Pronajali jsme si minibus jen pro nás tři. Ale jen, co jsme dojeli k prvnímu check-pointu, policie nás zastavila a nepustila dál :o( Byla jsem naštvaná, ale řekli nám, že v 15 hodin pojede konvoj, tak, že se můžeme připojit. Vrátili jsme se tedy zpět a domluvili se s řidičem na 14 hodin. Pak jsme si udělali projížďku po Nilu na felúce – na jednu hodinu. Potom jsme se ještě chvíli procházeli a pak se konečně setkali s našim řidičem.
Chvíli jsme čekali na další minibusy a autobusy, které jely s námi v konvoji a před 15 hodinou jsme konečně vyrazili směr Esna, která je od Luxoru vzdálena jen 54 km na jih. Byla jsem strašně zklamaná. Tak moc jsem se těšila, ale bylo to nic moc. Tedy spíše nic, než moc :o( Chrám je postaven v řecko-římském slohu a je zasvěcen bohu Chnumovi. Vstup 4 EL. Musím podotknout, že jsme ještě nikde neplatili za fotografování, jen v Káhirském muzeu :o)
Z Esny jsme pak jeli zpět do Luxoru, koupili lístky na autobus do Hurghády (18 EL) na 21. Hodinu a šli se najíst. Dali jsme si egyptské jídlo Košeri. Velmi dobré! Jsou to jakési těstoviny s čočkou, kořením a nějakou tomátovou omáčkou. Pak jsme se procházeli naposledy po Luxoru a ve 21 hodin vyjeli.
Do Hurghády jsme dorazili dnes ve 2 (nebo 3) hodiny ráno. Hurgháda je vzdálena 395 km jižně od Suezu a vesměs zde není nic k vidění. Je to jen turistické centrum se spoustou hotelů, obchůdků, stánků a restaurací poblíž Rudého moře.
Hledali jsme nějaký dobrý hotel. Mohamed našel hotel Jasmin za 70 EL/2 osoby/1 noc. Wow! Můj bože! Dvakrát nám měnili pokoj kvůli špíně a tomu, že v něm nic nefungovalo. Nakonec jsme rozzlobeni odešli :o( Je mi jasné, že to byl jen jakýsi hodinový hotel a ne hotel pro slušné turisty! Vypadli jsme odtamtud a hledali dál. Našli jsme nádherný luxusní hotel Golf za 100 EL/2 osoby/1 noc. V ceně je i snídaně + luxusní koupelna na pokoji (bohužel teplá voda jaksi neteče :o)), lednička, televize se satelitem, klimatizace... Nádhera! Zůstali jsme. A únavou padli na postel a spali až do 10:30 hodin. Pak jsme šli na snídani – pečivo, jam, 2 sýry, čaj, vejce, jogurt. Super! Adéla pak šla zpátky na pokoj, protože se necítí dobře. Já jsem odešla, vlastně odjela s Mohamedem k moři.
Myslela jsem, že zůstaneme v Hurghádě, ale vzal mě asi 30 km za ní, do města El Gouna – ráje na zemi. Je to tady jako v pohádce. Nemůžu uvěřit svým očím!!! Asi sním! Překrásný hotelový komplex, o kterém se mi snad ani nezdálo. S nádherným bazénem a mořem přímo u nosu. Jsem happy!
Rudé moře je úžasné – čisté a tolik romantické. Miluji to tady a nemůžu opravdu uvěřit, že tady jsem!
Zítra si uděláme výlet do Dendery, pak se vrátíme a zůstaneme ještě jeden den. Jsem fakt strašně šťastná!

13.10.2003 – 02:50 hod.
Z pohádkové El Gouny jsme odjížděli večer, když už se stmívalo. Asi kolem 18-té hodiny. Zašli jsem si na večeři do restaurace. Dala jsem si kuře s hranolkama a dva jahodové džusy. Když jsme dorazili do hotelu, byla jsem moc šťastná. Řekla jsem Adéle, ať jde s námi ven, mrknout se po suvenýrech. Nechtěla, jako vždy. Nechápu, na co se mnou jezdila, když pořád jen "hnípala" v pokoji. Šli jsme sami a já nakoupila nějaké maličkosti pro rodinu a přátele. Pak jsme šli na kolotoč :o) Nejdříve na Ruské kolo, kde jsme se za 5 EL vozili, jak dlouho jsme chtěli. Téměř nám už bylo zle :o) a pak na autodrom, kde jsem řídila své vlastní auto, Mohamed své vlastní a ještě majitel kolotoče své vlastní. Snažili se mě oba nabourat, ale já byla mnohem lepší řidič než oni :o) Pak jsme šli zpět na hotel a recepční nám řekl, že musíme odejít. Nechápala jsem proč, ale asi kvůli Mohameda, že je s bílými holkami a on je Egypťan :o( Sbalili jsme si tedy věci a odjeli sběračem hledat hotel jiný. Adéla chtěla luxus, já ne, dohodly jsme se tedy, že po zbytek pobytu v Egyptě si půjdeme každá svou cestou.
Já a Mohamed jsme se tedy ubytovali v jednom levném hotýlku El-Madina El-Monawra, s klimatizací, koupelnou (jen se studenou vodou) za 25 EL/osoba. Zítra, vlastně už dnes, za čtyři hodiny jedeme do Dendery. Už se těším! A pak se uvidí, co bude. Teď ale musím na okamžik spát, protože jsem unavená. Dobrou noc!