.:. Vítejte na mých stránkách o starověkém Egyptě .:.
ObnovitZákladní údajeŽivotní tepna Nil, povrch, podnebí, Nil, počasíZrození, dětství, škola hrou, stolování, oblékání a móda, bydlení, manželství, smrtZemědělství - Zahradnictví, dřevárenství, dobytek, daně a administrativaLékařství
Literatura, malířství, hieroglyfy, papyrus, objevitel písma, Rosettská deska, egyptologovéSkarab, velká pyramida, egyptský kříž, mumie faraónůCo je to... - mastaba, pyramida, chrám?PyramidyCesta po Nilu - Abú Simbel, Philae, Luxor, Údolí králů, Pyramidová pole v Gíze a jinéHistorie Egypta, důležitá data, dějiny Egypta
Chronologický seznam panovníků, panovníci jednotlivě, kartuše faraónů, Tutanchamon a poklady jeho hrobkyBohové, náboženství, vyobrazení bohů, sošky bohůEgyptské památkyNejkrásnější fotografie EgyptaNovinky aneb píše se...Deník a fotografie z mého putování po Egyptě

Co je to...?

Mastaba | Chrám | Pyramida


Mastaba

Pracovníkům pracujícím na odkrývání hrobek významných hodnostářů hrobka připomínala výrazem lavici a lavice se arabsky jmenuje MASTABA. Pojmenování se ujalo a egyptologové jej dokonce převzali do terminologie.
Z původního kultového výklenku na východním průčelí, kde byla umístěná stéla s pohřební formulí, jméno a titulatúra zesnulého se postupně vyvinul soubor místností situovaných nejdříve do nitra stavby. 
Mastabu tvořilo několik cihlových komor (uprostřed s pohřební komorou), ve vykopaných jámach v poušti se kopalo až na podkladovou horninu. Otvor byl zakryt jednoduchou nadstavbou tzv. superstrukturou ve tvaru čtverce nebo obdélníku, vnější stěny bývaly často vybavené výklenky, kt. napodobovaly palácovou fasádu. Součástí superstruktury byly tzv. nepravé dveře, situované na západní straně obětní síně, komory se zásobami nebo skladiště. Mastaba
Přesné doklady o pohřbívání panovníků jsou velmi nespolehlivé a neustále se o nich diskutuje. Dnes se všeobecně uznává, že všichni panovníci I. dynastie a dva panovníci II. dynastie (Peribsen a Chasechemvej) byli pohřbeni v Abydose. Jejich hrobky byly označené dvojicemi stél z kamení, podobných náhrobkům. Stély nesou jména panovníků v serechu (stylizované znázornění palácové fasády) a jsou obvykle zdobené nahoře napodobeninou Hóra ve tvaru sokola. Ostatní panovníci II. dynastie byli pohřbeni v Sakkáře, na severním výběžku pouštní náhorní roviny. Tam se také nacházelo pohřebiště hlavního administrativního města, Menneferu. Podobným způsobem jako panovníci zde byli pohřbíváni i vysocí úředníci. Podzemní část mastaby je označovaná jak substruktura.
Mastaby v Sakkáře sa zachovaly v mnohem lepším stavu než ty z Abydosu a vykazují několik zajímavých znaků. Tři z těchto hrobek měly na severní straně přidružený člun ze sušených cihel. Jedna z hrobek měla na severní straně i něco jako plantáž vytvořenou na štěrku, zakrytou bahnem. Na východní straně jiné hrobky - mastaby - zase byly zasazené stromy, jejichž účelem bylo poskytovat chladný stín pro Ba zesnulých. Jiným, velmi zajímavým rysem byla vyčnívající plošina s byčími hlavami, která vedla okolo některých mastáb. Hlavy býků byly vytvořené z bláta, ale rohy byly skutečné. Odhaduje se, že mastabu obklopovalo téměř 300 takovýchto hlav. V dějinách starověkého Egypta byl býk vždy úzce spojen s panováním. Faraón byl označován i jako "Mocný býk", protože se věřilo, že může vstřebat sílu a odvahu zvířete. Ke konci dynastického období se už v Sakkáře stavěly nadstavby mastáb ve tvaru nízké stupňovité pyramidy, které působily jako mohyly. V době Staré říše už byly v mastabách pohřbívání jen královští úředníci, panovníci už ne.



Chrám

Již na konci pravěku se stavěly chrámy - příbytky bohů, jenž sídlili ve svatyni. Chrám, neboli "božský palác", byl koncipován především podle přesně danných náboženských tezí. Chrám
Předně, byl orientován východo-západním směrem zpravidla kolmo k Nilu. Jeho pylony, jenž symbolizovaly obzor země, byly umístěné tak, aby slunce vycházelo nad jejich středem. Odvracely zlo, proto je dekorovaly scény s panovníkem vítězícím nad nepřáteli. Za branou je umístěno nádvoří zalité životodárným sluncem. Tato část byla určena také pro širokou veřejnost. Dále vedla rampa do hypostylového sálu, osvětlený jen z části malými průzory v horních okrajích stěn. Tento sál symbolizoval močál s dávnými stromy (zastoupené zde sloupy) podél hory zrození. V zadní části sálu, je umístěno nejtajnější místo, svatyně se sochou Boha. Zde se odehrávaly obřady. Každého dne z rána před východem slunce, byla bohu rozsvícena pochodeň (svítili mu takto na jeho cestu). Sochu boha znovu potřeli posvátnými oleji a oblékli ho do nového roucha. S bohem mohl rozmlouvat jen faraón (jako jediný bůh na zemi), nebo jím pověřená osoba - velekněz.

Základní typy chrámů:

Dům milionů let: Rozšířen v Nové říši, koncepčně navazoval na zádušní chrám Staré říše. Byl místem, kde splýval zádušní kult panovníka s kultem některého božstva. Chrám je odvozen od významného ozdobného prvku, kterým je scéna s řadou bohů před panovníkem, jenž drží řapíky s palmových listů - na jednom konci je značka pro milión a na druhém pro svátek sed. Sám řapík symbolizuje rok. Typické pro chrámy jako Ramesseum a Dér el-Bahrí.
Dům zrození: Menší chrám oslavující zrození panovníka, také s rodiči jako božská trojice.
Kiosek: Malý otevřený chrám, který v kameni napodobuje otevřený baldachýn, v jehož stínu může spočinout bárka s kultovním obrazem boha. Nejznámější je Trajánův kiosek ve Phílae.
Svatyně meret: Zatím je známa jen z pramenů, jenž pocházejí ze 4. - 6. dynastie. V nich byl uctíván panovník ztotožněný s Reem a Hathorou. Stály na okraji nilského údolí, poblíž údolního chrámu. 
Skalní chrám: Ten je částečně nebo úplně vytesán do skály. Nejstarší je z 12. dynastie v Serabit el-Chádím (zavědcená Hathoře). Další Beni Hasánu (vystavěn Hatšepsutou pro bohyni Pechet) a hlavně v Abú Simbelu.
Sluneční chrám: Nejvýznamnější bylo středisko v Onu (Héliopoli). Zde pro Rea je postavili panovníci 5. dynastie a to celkem pět (na memfidské nekropoli). Nalezeny byly jen 2 v Abúsíru. Vévodil jim obelisk, na jehož úpatí stál oltář. Tyto chrámy byly úzce spjaty s komplexy panovníků. Zcela ojedinělý byl Achnatonův sluneční chrám Gempaaton v Amárně, jenž byl celý otevřený se stovkami oltářů.
Údolní chrám: Jakýsi monumentální vchod do panovníkova hrobového komplexu. Ve skutečnosti šlo o kombinaci přístaviště (jímž končil umělý kanál spojující Nil s komplexem) a skladiště. Vedle přístavní rampy obsahoval kaple. V okolí byly pyramidové města, v nichž žili zádušní kněží, úředníci a správci. Blízko byl snad i panovníkův palác. 
Zádušní chrám: Byl centrem posmrtného panovníkova kultu. Umístěn je v blízkosti hrobu a původně zahrnoval otevřený dvůr, kapli se sochami zemřelého a místnost z nepravými dveřmi. Přístupny jsou od východního nilského údolí vzestupnou cestou, jenž ústila do dlouhé vstupní síně. Za ní byl otevřený dvůr s oltáři. V Nové říši byly chrámy stavebně odděleny od hrobky (uložené hlouběji v poušti respektive ve skalním masívu). Chrám se obvykle budoval na okraji nilského údolí, kde převzal funkci údolního.



Pyramida

Pyramida se vyvinula ke svému geometricky čistému tvaru cestou zjednodušování (z mastavby vršením na stupňovitou a pak na jehlanovou). Proč se však vyvinul právě v pyramidu? Existuje mnoho názorů. Pyramida
Při stavbě stupňovité Džosérovy pyramidy se myslelo snad jedině na to, aby převýšil své předchůdce výškou svého náhrobku symbolizující "prahoru" zdvihající se nad vodami chaosu. Podle jiných tvrzení je to jakési schodiště do nebe. V pyramidách 6. dynastie je na stěnách napsáno toto: "Vstoupil jsem na tyto tvé paprsky jako na schodiště, abych vystoupil ke své matce, k živé kobře na čele Reově". Avšak přechod od stupňovité pyramidy k hladké je důsledkem snad vítězství Onského (Heliopského) kultu slunce. Tvar pyramidy je inspirován snad benbenem (vysokým zašičatělým kuželovým kamenem), který zde byl uctíván jako sídlo slunce, jehož paprsky při východu zachycuje špička benbenu.
Jak vnikl název pyramida? Možná od řeckého pyramis (jehlan), nebo od slova pyra, jenž znamená kromě jiného "pohřební hranici". Snad také podle toho, co tvrdily některé řecké prameny, slovo pyramis pocházi od egyptského slova pr-m-vs (per-em-vas), což znamená to, co vystupuje z vasu (význam slova vas neznáme).