.:. Vítejte na mých stránkách o starověkém Egyptě .:.
ObnovitZákladní údajeŽivotní tepna Nil, povrch, podnebí, Nil, počasíZrození, dětství, škola hrou, stolování, oblékání a móda, bydlení, manželství, smrtZemědělství - Zahradnictví, dřevárenství, dobytek, daně a administrativaLékařství
Literatura, malířství, hieroglyfy, papyrus, objevitel písma, Rosettská deska, egyptologovéSkarab, velká pyramida, egyptský kříž, mumie faraónůCo je to... - mastaba, pyramida, chrám?PyramidyCesta po Nilu - Abú Simbel, Philae, Luxor, Údolí králů, Pyramidová pole v Gíze a jinéHistorie Egypta, důležitá data, dějiny Egypta
Chronologický seznam panovníků, panovníci jednotlivě, kartuše faraónů, Tutanchamon a poklady jeho hrobkyBohové, náboženství, vyobrazení bohů, sošky bohůEgyptské památkyNejkrásnější fotografie EgyptaNovinky aneb píše se...Deník a fotografie z mého putování po Egyptě

Pyramidové pole v Gíze

Gíza - královské pohřebiště, které je dnes součástí velké Káhiry, pohřebiště, na kterém odpočívají stovky úředníků a významných pánů 4. dynastie, pohřebiště, které si jako první faraón starověkeho Egypta vybral pro místo posledního odpočinku Chnemkhufu - slavný Cheps a stvořil tak největší stavbu všech dob, stavbu, která ohromuje statisíce lidí již několik tisíc let, stavbu, která překonala lidské chápání, která se dotkla možnosti pokoření času.

Pyramidy v Gíze

První zmínky o pohřebišti v Gíze pocházejí již z pravěku, ale opravdu prvními stavbami na tomto místě byly právě až pyramidy. Není známo, jaký důvod vedl Chufua, faraóna 4. dynastie, vládnoucího více než třicet let, aby opustil královskou nekropoli v Sakkáře, založenou nejstaršími panovníky Egypta a nechal si postavit svou pyramidu právě zde, v Gíze. Postupně se k němu přidali také jeho syn a vnuk, Rachef a Menkaure a stovky významných úředníků, členů královských rodin a vojáků a vytvořili tak kolem pyramid obrovské město mrtvých, které dodnes budí respekt a člověk, který se prochází v jeho zdech tiše umlkne a dýchá atmosférou dob dávno minulých a podvědomě vzdává úctu všem Egypťanům, kteří s na stavbách tohoto druhu podíleli. Celá Gíza se dá rozdělit do tří částí. První a nejdůležitější jsou samozřejmě pyramidy tří faraónů čtvrté dynastie společně s menšími, satelitními pyramidami členů jejich královských rodin, především manželek a synů. Druhou částí jsou níže postavené údolní chrámy sloužící pro udržování božského kultu zemřelého, včetně Velké Sfingy, kdysi ústících přímo na březích jednoho z kanálů Nilu a třetí, poslední, jsou okolní hrobky hodnostářů a významných lidí té doby. Podívejme se nyní na jednotlivé stavby podrobně a odhalme společně alespoň trošičku roušku jejich tajemství.

Aftej Chnemkhufu - Velká Cheopsova pyramida

Cheopsova pyramidaJejí rozměry jsou tak gigantické, že není možno začít její popis prostě něčím jiným. A tak tedy, největší stavba v historii lidstva měřila 146 m na výšku a až do minulého století byla nejvyšší stavbou na světě, udržela si tedy prvenství více než 4 tisíce let. Její základny měřily 232,4 x 232,4 m a plocha, na které stojí, zabírá 5,4 ha. Do její masy, která se skládá z 2,25 milionů kamenných kvádrů, by se vešlo 1000 třípokojových bytů. Z těchto kvádrů lze postavit město pro 100.000 obyvatel, nebo všech 17 přehrad na Váhu. Je těžká téměř 7 milionů tun a je tedy těžší, než výtlak celé válečné flotily USA vč. letadlových lodí.
V jejím nitru nalezneme hned tři pohřební komory, jednu asi 30 m pod základnou pyramidy, druhou 20 m nad ní a poslední, třetí, kde byl Chufu pravděpodobně pohřben, nalezneme 42,5 m nad povrchem. Důvod je dodones spojen se spekulacemi. Původně bylo myšleno, že druhá pohřební komora byla připravena pro Chufuovu manželku, avšak tato doměnka popírá veškeré známé teorie o pohřbech faraónů za celou dobu existence Egypta. Mnohem pravděpodobnější se zdá, že si Chufu přál mít po celou dobu své stavby připravenou pohřební komoru. Vzhledem k tehdejšímu průměrnému věku se není co divit, i když dnes víme, že se Chufu dostavění své pyramidy s největší pravděpodobnosté dožil.
V Cheopsově pyramidě - Velká Galerie Dnes se do pyramidy vstupuje vchodem, který vykopali vykradači hrobů již ve starověku, ležícím asi 10 m nad základnou. Jím se po pár krocích dostaneme do velmí úzké, strmě stoupající chodby, dlouhé asi 40 m, po níž následuje další div divů, Velká galerie. Tato stavba sama o sobě, obložená leštěnou žulou, vytváří dodnes klam nekonečnosti. Když se doberete jejímu konci, asi po pěti metrech vejdete do samotného srdce pyramidy, Chufuovy pohřební komory, která je důmyslně odlehčená několika dalšími, mnohem menšími nad ní. V jedné z nich se při archeologických průzkumech našlo Chufuovo jméno napsané na zdi. Vzhledem k tomu, že to je jediný identifikační prvek, podle kterého egyptologové usuzují na stavitele, není divu, že kolem této stavby je tolik otazníků. Není totiž ani trochu jisté, že stavitelem je právě jenom Chufu. Vezmeme-li si tamnější podmínky, fakt, že na pyramidě pracovali pouze svobodní Egypťané a to jen v době nilských záplav, od června do září, zbytek roku se museli věnovat zemědělství, fakt, o jak obrovskou stavbu se jedná a to, že Chufu vládl kolem třiceti let, dává největší trumfy do rokou odpůrcům oficiální teorie a nutno uznat, že jejich úvahy musí budit pochyby. Při jednoduchých počtech, že měsíc má asi 30 dní, stavělo se 4 měsíce v roce po dobu asi 30-ti let, vychází nám jednoduchými počty, že dělníci museli denně usadit 625 kamenných kvádrů vážících více než dvě tuny, a to s přesností několika desetin milimetru, do průměrné výšky asi 60 metrů. (a to hovoříme pouze o vlastní pyramidě a ne o dalších stavbách, které k ní přiléhají a bezesporu patří).
Bez jeřábů, jen vlastními silami. Upozorníme také, že Egyťané neznali kolo, ani koně. Při těchto argumentech musí každému vyvstat pochybnosti o obecně uznávané teorii. Egyptologové však na tyto argumenty mlčí. Odpůrci mají jinou, řekněme mnohem přijatelnější teorii. Podle nich jde o stavby náboženského charakteru, něco jako naše kostely. To, že se do nich později nechali pohřbít někteří faraóni je možné, ale stavby původně tomuto účelu sloužit neměly. Opět se nabízí srovnání s katolickými kostely, kdy v mnoha z nich jsou pohřbeny významné osobnosti, ale víme, že nebyly stavěny jako hrobky pro ně. Tak jako tak, pravdu se už asi nikdy nedozvíme. Celá stavba byla obložena bílým, leštěným vápencem a díky tomu nádherně zářila v poledním slunci. O celé obložení již bohužel přišla a ne jeden dům v Káhiře se může "chlubit" stavebním materiálem použitým právě z pyramidy.
Ke komplexu přiléhají tři malé satelitní pyramidy, určené pravděpodobné pro nejbližší členy rodiny, z nichž známe jméno jedné z nich, manželky Chufua - Henutsen. Celý komplex obíhá ve vzdálenosti 10 m ochranná zeď, za níž se rozprostírá město mrtvých. Na území pyramidy se nachází také zbytky zádušního chrámu, který sloužil pro přinášení obětí zemřelému a k udržování jeho památky po jeho smrti. Vzestupná cesta i údolní chrám již nenávratně zmizely pod domy rozrůstající se Káhiry.

Pyramidový komplex faraóna Rachefa s Velkou Sfingou

Rachefova pyramida s Velkou SfingouChufuův mladší syn Rachef (řec. Chefrén, nebo Chafre) nastoupil po velmi krátké vládě svého bratra Radžedefa, který si nechal stavět pohřební komplex v Abú Rawaš. Nebyl však nikdy dokončen. Vrátil se zpět do Gízy a počal se stavbou své pyramidy. Ta byla navrhnuta trošičku menší (asi o 4 metry), avšak díky svému položení na nejvyšším místě Gízy se vždy jevila jako větší, než pyramida Chufuova. Základny měřily 215,3 m a dosahovala výšky téměř 143,5 m, se sklonem stěn asi 52 stupňů. Do dnešní doby se zachovala horní část jejího vápencového obložení a jejího vrcholu Rachefova pyramida není tedy možné oproti Chufuově jen tak lehce dosáhnout. Vnitřní strukturou je velice jednoduchá. Obsahuje dva vchody do pyramidy a dvě komory, z nichž ta druhá, pohřební, leží v její ose a je vytesána ve skále. Tím, že vnitřní plochy zabírají pouze 0,01 % objemu stavby, je pyramida nejkompaktnější budovou světa. Ze zádušního chrámu se nedochovalo téměř nic, avšak Údolní chrám a Chrám Sfingy předčily všechna očekávání. Kolem pyramidy vedla zeď vysoká 4 m, která sledovala obvod pyramidy ve vzdálenosti asi 10 m. Po stránách zádušního chrámu se našlo pět doků pro sluneční lodě, byly však narozdíl od Chufuových prázdné. Kousek od ohradní zdi stojí malá satelitní pyramida, v jejíž pohřební komoře byly nalezeny dvě perly a zátka z jakési nádoby s Rachefovým jménem. Pyramida patřila pravděpodobně jeho manželece, jejíž jméno se nedochovalo.

Sešep-Anch-En-Rachef - Obraz žijícího Rachefa

SfingaJiž pět tisíc let vidím každé ráno boha Slunce, jak vychází na vzdáleném břehu Nilu. Jeho první paprsky patří mé tváři. Viděla jsem dejiny Egypta v jejich prvním rozbřesku a zítra opět uvidím východ planout v nové záři. Jsem věrnou strážkyní u nohou svého pána, tak bdělou a jemu tak blzkou, že mi propůjčil svou tvář. Jsem společnicí faraóna, jsem faraón sám. Během věků dostala jsem mnoho jmen od lidí, kteří přišli ke mě se zbožným obdivem. Ale jedno mi zůstalo - Sphinx.
Každý večer se na pyramidovém komplexu v Gíze odehrává představení Sound and Light, začínající právě těmito slovy, slovy, kterými promlouvá Velká Sfinga ke svým návštěvníkům. Její jméno ji dal otec historie, slavný řek Herodotes, který ji velmi obdivoval. 
Největší socha v dějinách lidstva, si své prvenství stále uchovává a je jisté, že si jej přenese i do dalšího tisíciletí. Měří téměř 58 m na délku, vysoká je asi 20 m, tvář má širokou 4 metry a např. ucho měří 1,4 metru. Je vytesána z vápence, který se v jejím okolí těžil na stavbu Chufuovy pyramidy a její stvoření je obecně připisováno Chafreovi, i když mnozí egyptologové mluví o Chfuovi, nebo o panovnících mnohem starších. Její historie je historií samou o sobě, byla mnohokrát celá zakryta páskem, mnohokrát zase odkryta a Napoleonovi vojáci si z jejího obličeje udělali terč na cvičení střelby. Od té doby jí chybí nos. Představuje ležícího lva s lidskou hlavou, pravděpodobně Chafréovou. Mezi jejími tlapami nalezneme stélu Amenhotepa III., který ji nechal v době své vlády odkrýt. Podle pověsti se mu zjevila ve snu a pověděla, že pokud ji nechá odkrýt, udělá z něj krále Egypta. Amenhotep III. se faraónem stal a svůj slib Sfinze splnil.
Kolem pyramidy se rozkládá tzv. Chrám Sfingy a údolní chrám Rachefa, v jehož základech byla nalezena sbírka několika desítek panovníkových soch, z nichž jedna, dioritová socha sedícího faraóna se sokolem - Horem - za hlavou představuje asi nejkrásnější sochu egyptských dějin vůbec a můžeme ji dnes spatřit v Egyptském muzeu v Káhiře jako jeden z hlavních exponátů. Údolní chrám měl základnu 45 x 45 m a vysoký byl 12,5 m. Jeho hlavní síň zdobilo 23 sedících soch krále z alabastru a břidlice a 16 žulových pilířů. Jeho dva vchody střežily další čtyři menší sfingy.

Menkaureho rudá pyramida

Menkaureova pyramidaOproti obřím pyramidám svých předků se krčí jako malý bratr v koutě Gízy a jakoby byla jednou ze satelitních pyramid některého ze dvou kolosů. Avšak i ona nesla jedno prvenství. Byla ve své době jistojistě nejkrásnější pyramidou Egypta. Spodní část obložení měla z červené žuly, kterou asi ve třetině výšky vystřídal bílý, turský vápenec a špičku měla opět z červené žuly. Původně měřila 66 m a základny, 108,4 m, se dodnes dochovaly v plné nádheře. Menkaure vládl jen velice krátce a předpokládáme, dle hrubě opracovaných a velkých kvádrů, že se obával o svůj život. I přesto se jejího dokončení nedočkal a zemřel v době, kdy měla pouhých 20 m nad povrchem. Stojí na umělém povrchu a její vnitřní struktura je velice složitá a odráží několik změn plánu stavby. Zbytek areálu tvoří tři paramidy a dva chrámy. Zádušní chrám měl podobné rozměry, jako Rachefův. Asi 500 m východně leží Údolní chrám se stejnými rozměry, který však byl postaven ve spěchu z nepálených cihel. V jeho základech bylo objeveno množství Menkaureových soch, známé jako Menkaureovy triády. Oba chrámy spojovala vzestupná cesta z bílého vápence. Mnohem lépe než chrámy, se dochovaly satelitní pyramidy, z nichž jsou dvě nedokončené a největším překvapením je, že byly navrhnuty jako stupňovité. Ve východní byl roku 1837 objeven velký žulový sarkofág, ve střední zbytky dřevěné rakve a lidských kostí, v západní pouze nedokončená a prázdná pohřební komora. Východní patřila s největší pravděpodobností Menkaureově manželce Chamerernebti. Menkaureův sarkofág je nenávratně ztracen na dně oceánu, když loď, která jej převážela do Evropy ztroskotala někde kolem Trafalgaru. Byl z bazaltu a se svou reliéfní výzdobou patří k nejkrásnějším ze Staré říše.
Kousek na východ od pyramidy Menkaurea leží ještě jedna pyramida. Patří královně Chentkaus, která sehrála v dějinách země důležitou roli jako spojovatelka mezi 4. a 5. dynastií.
Kolem všech paramid se nachází obrovské množství hrobů vysokých hodnostářů a kněží, jejichž hroby nám dávají svědectví o době 4. a 5. dynastie. V okolí se také nalézají zbytky komplexů dílen a skladů, které byly dříve považovány za bydlení dělníků podílejících se na stavbě pyramid. Hrobky byly pravděpodobně dílem královských stavitelů a byly darovány samotným faraónem jako díky za služby jeho nejvěrnějším a nejvýznamjším služebníkům. Hrobky jsou stavěny jak ve tvaru mastaby, tak tesány do skály formou nejstarších egyptských skalních hrobek. Gíza se stala slavnou ještě v dobách Nové říše, kdy zde významní panovníci nechali stavět chrámy zasvěcené místním bohům.

V současnosti je Gíza nejnavštěvovanějším místem na zemi a je turistickou atrakcí č. 1. Blízkost civilizace - Káhira, leží prakticky pár metrů od Gízy, obrovské zástupy turistů a obchodníků s čímkoliv, hluk a zápach velkoměsta dělají z tohoto místa cokoli jiného, jen ne pohřebiště. Exhaláty z aut a autobusů začínají pracovat na povrchu jak Sfingy, tak pyramid a pokud vše půjde takto dál, brzy se asi dočkáme pomalého konce jejich vlády. To, co nedokázaly tisíce armád bojujících v průběhu staletí o tuto zemi, dokáží asi naši současníci během pár let. Pokud se ovšem něco nestane!!!!