.:. Vítejte na mých stránkách o starověkém Egyptě .:.
ObnovitZákladní údajeŽivotní tepna Nil, povrch, podnebí, Nil, počasíZrození, dětství, škola hrou, stolování, oblékání a móda, bydlení, manželství, smrtZemědělství - Zahradnictví, dřevárenství, dobytek, daně a administrativaLékařství
Literatura, malířství, hieroglyfy, papyrus, objevitel písma, Rosettská deska, egyptologovéSkarab, velká pyramida, egyptský kříž, mumie faraónůCo je to... - mastaba, pyramida, chrám?PyramidyCesta po Nilu - Abú Simbel, Philae, Luxor, Údolí králů, Pyramidová pole v Gíze a jinéHistorie Egypta, důležitá data, dějiny Egypta
Chronologický seznam panovníků, panovníci jednotlivě, kartuše faraónů, Tutanchamon a poklady jeho hrobkyBohové, náboženství, vyobrazení bohů, sošky bohůEgyptské památkyNejkrásnější fotografie EgyptaNovinky aneb píše se...Deník a fotografie z mého putování po Egyptě

Asuán

Asuán je nejdůležitějším městem Horního Egypta. Ve starověku se jmenoval Elefantina, což vyjadřovalo hlavní artikl obchodu, jehož bylo centrem: zde se soustřeďovaly kly ulovených afrických slonů a putovaly jako cenné zboží dál. Řekové jej také nazývali Sjene. Centrum města bylo na ostrově Elefantina, na východním břehu Nilu byly kamenolomy a "bussines city", na západním břehu hrobky princů, pocházejících z doby mezi Starou a Střední říší. Asuán bylo také strategicky významné místo, proto v něm byly vojenské jednotky, které chránily hranici a také poskytovaly ochranu karavanám, mířícím dále na jih.
Je jistě zajímavé, že právě v tomto městě řecký Nil matematik Eratosthenes poprvé přesně vypočítal obvod Země, přičemž využil příznivé polohy města, které leží přesně na obratníku Raka. Význam města dokazují i vykopávky: chrám boha Chnuma, zbytky chrámu Thutmose III. a unikátní nilometr. S jeho pomocí určovali kněží datum pravidelných záplav, na kterých závisel život všech lidí. Voda Nilu proudila úzkým otvorem podél úzkého schodiště, na jehož stranách byla stupnice. Další poklad je na ostrově Sehel, který leží uprostřed prvního kataraktu. Zde je v žulovém balvanu vytesaná tzv. Stéla hladu z doby Ptolemaiovců. Popisuje velký hladomor, který Egypt trápil po sedm let za vlády faraóna Džósera.
Je to nejjižnější egyptské město. Samo město není nikterak bohaté na významné památky, je však jakýmsi rozcestníkem na turisticky zajímavé cíle v jeho okolí. Četné ostrovy a ostrůvky s malebnými skalnatými zákoutími vytvářejí nádherné scenérie, které jsou ještě působivější z projížďky na loďkách (felúkách). Milovníci flóry si jistě nedají ujít procházku po botanické zahradě na Kitchenerově ostrově. Hlavní turistickou atrakcí jsou samozřejmě asuánské lomy jihovýchodně od města. Žulu právě z těchto lomů najdeme snad na každé egyptské stavbě. Tím, co do těchto míst dnes přivádí turisty, je nedokončený obelisk, který nechala vytvořit pravděpodobně královna Hatšepsovet. Jeho výška měla být 42 metrů a jeho základna 4,2 x 4,2 metrů. Gigantický blok žuly by pak dosahoval hmotnosti 1168 tun. Bohužel došlo k prasknutí obelisku a práce byly ukončeny. Symbolem moderního Asuánu jsou dvě přehrady jižně od města, postavené v letech 1898 - 1902 (Stará asuánská přehrada) a 1960 - 1971 (Nová asuánská přehrada).Nedokončený obelisk
Asuán leží přes 900 km jižně od Káhiry. Kdysi býval metropolí Horního Egypta, hraničním městem i křižovatkou karavanních cest. Na zdejší tržiště a bazary přivážely karavany slonů a velbloudů zlato, koření, slonovinu i otroky z černé Afriky. Nejjižnější egyptské město Asuán bývalo v minulosti místem vyhnanství. Za císařského Říma sem byli posíláni významní, ale nepohodlní, občané. Tady mohli pracovat v zájmu imperia a zároveň byli dostatečně vzdáleni od hlavního politického dění.
V Asuánu leží dvoupatrový klášter Sv. Šimona. Byl postaven v 6. stol. Patří k nejzachovalejším křesťanským klášterům v Egyptě. Na první pohled připomíná spíše pevnost, obklopenou 10 m zdí, než sakrální stavbu. Stavitelé použili kámen a cihly z nilského bahna.