.:. Vítejte na mých stránkách o starověkém Egyptě .:.
ObnovitZákladní údajeŽivotní tepna Nil, povrch, podnebí, Nil, počasíZrození, dětství, škola hrou, stolování, oblékání a móda, bydlení, manželství, smrtZemědělství - Zahradnictví, dřevárenství, dobytek, daně a administrativaLékařství
Literatura, malířství, hieroglyfy, papyrus, objevitel písma, Rosettská deska, egyptologovéSkarab, velká pyramida, egyptský kříž, mumie faraónůCo je to... - mastaba, pyramida, chrám?PyramidyCesta po Nilu - Abú Simbel, Philae, Luxor, Údolí králů, Pyramidová pole v Gíze a jinéHistorie Egypta, důležitá data, dějiny Egypta
Chronologický seznam panovníků, panovníci jednotlivě, kartuše faraónů, Tutanchamon a poklady jeho hrobkyBohové, náboženství, vyobrazení bohů, sošky bohůEgyptské památkyNejkrásnější fotografie EgyptaNovinky aneb píše se...Deník a fotografie z mého putování po Egyptě

Chrám Sethi I. v Thinisu (Abydos)

Abydos je jedno z nejstarších, nejmystičtějších a nejvýznamějších míst Egypta. Jeho význam sahá až do archaické doby a patrně i mnohem dále. V roce 1993 zde byla nalezena  nejstarší hrobka a vůbec nejstarší nalezené písmo na světě. Mimo to je Abydos i pohřebištěm faraónů tzv. 0. dynastie a tedy i důkazem, že počátky sjednocení obou egyptských říší sahají hlouběji do minulosti, než je tomu v případě udávaného sjednotitele Narmera (snad Meniho). Od nepaměti byl Abydos centrem uctívání boha mrtvých. Původně místního boha Chontamentiho ("První obyvatel západu", "První ze západních", "Ten, který je navrcholu mezi západními", též "Pán mrtvých") a později ve Staré říši tento bůh podlehl rozrůstajícímu se kultu boha Usira a stal se jedním z jeho atributů. Podle náboženství byl Abydos místem Usirova hrobu a proto se stal svatým místem, kam směřovaly kroky poutníků a místem oblíbeného pohřebiště. Abydos se stal královským pohřebištěm první dynastie a i další dva králové druhé dynastie si zvolili toto místo za svůj věčný odpočinek. Pro mnohé další Egypťany byl Abydos místem symbolického hrobu, ve kterém nebyli pohřbeni. Nejznámější z nich byl Sethi I., který si zde nechal vystavět zádušní chrám a tzv. kenotaf (symbolická hrobka, bez těla zesnulého) známý dnes jako tzv. Osireion.
Chrám Sethi I.
Abydos se nachází asi 560 km jižně od Káhiry v provincii Sohag (dříve 8. hornoegyptská župa – Thinis), poblíž dnešních vesnic Beni Mansur a el-Araba el-Madfuna. Staří Egypťané nazývali Abydos "Abedju" a v koptském období se mu říkalo "Ebut", popř. "Abot". Dnešní název pochází od Řeků. Celá kultovní oblast Abydu byla ve faraónském Egtyptě označována jako "Svatá země". Chrám Sethiho I. je unikátní dílo, které se zachovalo ve velmi dobrém stavu. Stavbu dokončil a upravil k její výsledné podobě syn Sethiho, Ramesse II., který si v Abydu nechal postavit také svůj zádušní chrám, známý pod jménem "Chrám miliónů let", který však nedosahoval monumentálnosti chrámu Sethiho I. Sethiho chrám je skutečným unikátem, jednak proto, v jak dobrém stavu se zachoval, jednak kvůli některým architektonickým prvkům a především díky množství unikátních nápisů a reliéfů, jejichž smysl zůstává utajen a jsou tak snad vyjímkou z pravidla egyptologického povýšení o dokonalé znalosti starých Egypťanů a jejich písma. Asi nejznámější z těch, které se podařilo rozluštit se nachází v tzv. Galerii králů. Na stěnách je zde seznam 120 egyptských bohů a jejich hlavních svatyň a dále seznam 76 králů (tzv. Abydský seznam králů), panujících až do doby Sethiho I. Seznam začíná vládou krále Meniho (asi 3000 př. n. l.), prvního panovníka 1. dynastie a končí vládou Sethiho I. okolo roku 1300 př. n. l. Osireion
Tou nejpozoruhodnější částí chrámu Sethiho I. je jeho symbolická hrobka - Osireion. Nachází se vlastně až za samotným chrámem, patřila však do celého komplexu ohraničeného zdí. Osireion je asi 30 metrů dlouhá a necelých 20 metrů široká stavba, orientovaná nikoli podle hlavních světových stran, nýbrž směrem severovýchodním (stejně jako chrám Sethiho I.). Jádro Osireionu tvoří jakýsi podstavec z mohutných kamenných bloků. V něm jsou uprostřed vytesány dvě vodní nádrže, jedna čtvercová a druhá obdélníková. Z obou dvou stran podstavce vedou schody do hloubky asi tří a půl metru pod hladinu vody. Z podstavce "vyrůstají" dvě řady sloupořadí, každá sestávající z pěti gigantických monolitů z růžové žuly o hmotnosti 100 tun (základna 2,5 x 2,5 m a výška přes 3,5 metru). Celá stavba pak byla překlenuta kolosálními deskami. Kolem dokola tohoto podstavce je asi 3 metry široký příkop naplněný vodou a vše je obehnáno mohutnou, přes 6 metrů širokou zdí z bloků červeného pískovce. V této zdi je zbudováno celkem 17 malých komor, bez jakékoli výzdoby, navzájem propojených 60 - 90 cm širokou římsou. Na dvou delších stranách (Z a V) je jich po šesti, dvě na jižní a tři na severní. Za těmito třemi komůrkami se nachází dlouhá příčná komora a stejně tak na straně jižní. Celé to je obehnáno další zdí, tentokrát z vápencových bloků. Do komůrek se pravděpodobně připlouvalo na loďkách. Kromě zmíněného podstavce nemá žádná další část umělou podlahu, nýbrž všechno zdivo stojí přímo na písku, který se zvyšující se hloubkou stále více nasakuje spodní vodou. Osireion byl vystavěn 15 metrů pod úrovní zádušního chrámu Sethiho I.
Stejně jako význam zvláštní podoby Osireionu, je i jeho stáří předmětem diskuzí. Obecně se dnes předpokládá, že je dílem Sethiho I. a pochází tedy z doby okolo roku 1300 př. n. l. Na druhou stranu tomuto tvrzení odporují některá fakta. Když byl Osireion během let 1912 - 1914 vykopán profesorem Navillem, vznikla diskuze, zda-li byl nejprve postaven Osireion, či chrám Sethiho I. Převládl tehdy názor, který považoval Osireion za mnohem starší než chrám Sethiho I. a dokonce byl považován za vůbec nejstarší stavbu v Egyptě. Argumentů pro tento závěr bylo několik. V první řadě způsob, jakým byl postaven, tedy z obrovských bloků kamene, jakých se užívalo v nejstarších dobách. Podobně jako např. Údolní chrám (Chrám sfingy) v Gíze. Jeden z kamenných bloků v Osireionu je dlouhý přes 7,5 metru. Dalším prvkem bylo užití nejen obdélníkových a čtvercových bloků, nýbrž i rohových ve tvaru písmene L, které byly obdobně užity v Chrámu sfingy a např. i na Machu Pichu v Peru. V neposlední řadě to byl fakt chybějící výzdoby Osireionu, zatímco ostatní chrámy Sethiho I., stejně jako jeho syna Ramesse II., se vyznačovaly jedinečnými reliéfy. V Navilleho výzkumu pokračoval mladý egyptolog Henry Frankfort, jehož nálezy změnily náhled na tuto stavbu a přisoudily její autorství právě Sethimu I. Těmi hlavními nálezy byly zbytky astronomických výjevů a nápisů Sethiho I. v severní i jižní příčné komoře a dále nález ostrakonu (hliněný střep) ve vchodové chodbě s nápisem "Sethi je připraven ke službě Usirovi". 
Proti názoru, že Osireion je dílem Sethiho I., vystupuje kromě již zmíněného stavebního stylu, který je typický pro Starou říši a nikoli pro 19. dynastii, ještě fakt, že všechny nápisy Sethiho I. se nenacházejí v samotném centru Osireionu, nýbrž až za mohutnou zdí s komůrkami, v příčných komorách (a v přístupovém koridoru). Dá se proto předpokládat, že Sethi I. dal prastarou stavbu pouze zrekonstruovat, popř.dostavěl další ohradní zeď, jako tomu učinil i u jiných staveb a stejně tak i Ramesse II. 
Mezi jinými se v Abydu nachází ještě zádušní chrám Ramesse II. Tento malý chrám stojí  za pozornost, neboť se v něm dochovaly nádherné barevné polychromované basreliéfy.