.:. Vítejte na mých stránkách o starověkém Egyptě .:.
ObnovitZákladní údajeŽivotní tepna Nil, povrch, podnebí, Nil, počasíZrození, dětství, škola hrou, stolování, oblékání a móda, bydlení, manželství, smrtZemědělství - Zahradnictví, dřevárenství, dobytek, daně a administrativaLékařství
Literatura, malířství, hieroglyfy, papyrus, objevitel písma, Rosettská deska, egyptologovéSkarab, velká pyramida, egyptský kříž, mumie faraónůCo je to... - mastaba, pyramida, chrám?PyramidyCesta po Nilu - Abú Simbel, Philae, Luxor, Údolí králů, Pyramidová pole v Gíze a jinéHistorie Egypta, důležitá data, dějiny Egypta
Chronologický seznam panovníků, panovníci jednotlivě, kartuše faraónů, Tutanchamon a poklady jeho hrobkyBohové, náboženství, vyobrazení bohů, sošky bohůEgyptské památkyNejkrásnější fotografie EgyptaNovinky aneb píše se...Deník a fotografie z mého putování po Egyptě

Abú Simbel

Socha Ramesse II.
Tyto chrámy tady stojí pro tebe, má nejdražší Nefertari, a navždy budou připomínat tvou krásu a přívětivost.
Socha Ramesse II.

Abú Simbel - místo ležící přímo v srdci Núbie, země, která byla po staletí zdrojem egyptského bohatství, země, kde podle Egypťanů sídlila bohyně Sechmet, jedno z převtělení samotné Esety (Isis).
Chrám Ramesse II. - zasvěcen bohyni Hathor a královně Nefertari
A právě zde, v nitru rozpálené země, kde je nyní Nil spoután Asuánskou přehradou, leží nejkrásnější a nejoriginálnější ze všech egyptských chrámů. Velký a Malý chrám, které nechal na počest svou a své Velké královské manželky, postavit Ramesse II. V Núbii jich nechal postavit ještě dalších pět - v Bajt Al Válí, Garf Husajnu, As Sabú, Ad Daru a Akši. Samotný Abú Sumbel leží asi 450 km jižně od Káhiry na západním břehu Nilu.
Chrámu Ramesse II. - zasvěcen bohům Amonu-Re a Re-Harechte
Novodobé dějiny chrámu se datují na 1. srpna 1817, kdy ho slavný egyptolog G. B. Belzoni nechal vykopat z písku. Jeho zápisky vypovídají, že byl na jedné straně zklamán, že nenašel žádné cenné předměty, na druhou stranu však byl unešen nádhernou výzdobou stěn a především osmi pilíři, které jsou vytesány v podobě Ramesse II. jako boha Usira. Zmínky z předešlé doby, především od J. Burckhardta a W. J. Bankese hovoří o chrámu, který je zavátý pískem, kdy byla vidět jen jedna ze sedících Ramessových soch u vstupu. Malý chrám leží jen několik desítek metrů od Velkého a byl objeven ve stejné době. 
Záchrana obou chrámů před budovanou velkou Asuánskou přehradou v tomto století, které se dostalo obrovské publicity, udělala z chrámu jednu z nejnavštěvovanějších památek v Egyptě vůbec. Jednalo se o kompletní rozebrání obou skalních budov, nařezání na menší kamenné bloky, přemístění o několik desítek metrů výše a následné sestavení obou chrámů do původní podoby. Úctyhodná je i konstrukce umělé skály, která velmi věrohodně simuluje přírodní masiv. Doporučuji však vynechat návštěvu vnitřku duté konstrukce - velmi vám klesnou iluze o nádheře chrámu.
Akvarel chrámu v Abú Simbel
Samotný vchod stráží několik desítek soch Ramesse II. a členů jeho rodiny (např. královny Nefertari, matky Tuji, či princezny Beketmut), z nichž jsou samozřejmě nejvýraznější obří sedící kolosy faraóna. Se svou výškou téměř 25 m jsou největšími sedícími sochami na světě. Nad celým vstupem se klene sousoší třiadvaceti klanících se paviánů, o kterých se věřilo, že svým křikem přivolávají a vítají Slunce. Pavián je také zpodobněním boha věděni Thovta. Chrám byl postaven tak, aby vždy dvakrát do roka, při jarní a zimní rovnodenosti, pronikly sluneční paprsky celým sálem a osvítily sousoší čtyř božstev v nejsvětější svatyni. Bohužel při přemísťování chrámu již lidé nedokázali takto přesně chrám situovat a nyní již dochází k osvětlení soch o něco dříve. Samotné sousoší představuje bohy Ptaha, Amon-Rea, Rea-Harachteje a Ramesse II. Mnoho částí soch bylo ze zlata, a proto jsou dnes již ve velmi zbídačeném stavu.
Většina textů, které pokrývají Velkou hypostylovou síň mají náboženský význam. Jde především o Ramessovo obětování bohům a především výjev z nejslavnější bitvy starověku - Bitvy u Kadeše, kde se střetl Ramesse II. s vojsky země Chatti. Ve výjevech je vše znázorněno jako veliké faraonóvo vítězství, ačkoli víme, že se jednalo spíše o remízu. Celé místnosti však především dominují desetimetrové sochy faraóna, zpodobněného jako boha království mrtvých - Usira. Nejzajímavější na nich zůstává, že čtveřice soch sevrních má na hlavě koruny obou zemí, kdežto jižní pouze korunu bílou, tzn. korunu Horního Egypta, teměř jako by naznačovaly jeho nadřazenost na jinými částmi země.
Mezi kaplí a Velkou místností se nachází ještě jedna, mnohem menší, se čtyřmi nosnými pilíři, tzv. příčná místnost - Malá hypostylová síň. Kolem celého chrámu je několik vedlejších místností sloužících jako skladiště pro obětiny.
Chrám Ramesse II. - zasvěcen bohyni Hathor a královně Nefertari
Malý chrám, který byl stavěn současně s Velkým, je zasvěcen bohyni Hathor a královně Nefertari, Velké manželce královské, Ramesse II.
Vstup tvoří šest stojících, desetimetrových soch, dva znázorňují faraóna a dvě jeho manželku a u nohou mají vždy sochy prince a princezny. Vniřní výzdobou a architekturou je velmi podobný Velkému chrámu, jen v Nejsvětější svatyni se nachází socha Hathor v podobě krávy ochraňující faraóna. Velký sál podpírá šest sloupů, které jsou zdobeny vzorci uctívání šesti božstev - Hathor, Anuket, Eset, Satet, Mut a Veret-Hekat.
Abú Simbel má vlastní malé letiště, takže se lze do jeho okolí dostat i malým letadlem - místní linkou, nejlepší je však pronajmout si automobil. K návštěvě je nejlepší doba od listopadu do března, kdy v Núbii nejsou tak obrovská vedra, jako v letních měsících. Oba chrámy působí naprosto uchvacujícím dojmem, který navíc podněcuje i přítomnost rozsáhlé vodní plochy Násirova jezera a téměř nepřítomnost jakékoliv vegetace. Jeho návštěva je jednou z povinností při návštěvě Egypta.