.:. Vítejte na mých stránkách o starověkém Egyptě .:.
ObnovitZákladní údajeŽivotní tepna Nil, povrch, podnebí, Nil, počasíZrození, dětství, škola hrou, stolování, oblékání a móda, bydlení, manželství, smrtZemědělství - Zahradnictví, dřevárenství, dobytek, daně a administrativaLékařství
Literatura, malířství, hieroglyfy, papyrus, objevitel písma, Rosettská deska, egyptologovéSkarab, velká pyramida, egyptský kříž, mumie faraónůCo je to... - mastaba, pyramida, chrám?PyramidyCesta po Nilu - Abú Simbel, Philae, Luxor, Údolí králů, Pyramidová pole v Gíze a jinéHistorie Egypta, důležitá data, dějiny Egypta
Chronologický seznam panovníků, panovníci jednotlivě, kartuše faraónů, Tutanchamon a poklady jeho hrobkyBohové, náboženství, vyobrazení bohů, sošky bohůEgyptské památkyNejkrásnější fotografie EgyptaNovinky aneb píše se...Deník a fotografie z mého putování po Egyptě

Jednotliví bohové

A | B | C | D | E | F | G | H | I | K | M | N | O | P | R | S | T | U | V

Zpět do rozdělení

 

Nikde na světě nenalezneme tak pestrý a složitý systém bohů a démonů jako v Egyptě. V řadě případů je propletenec legend a bájí natolik zamotaný, že i samotní odborníci na tuto problematiku mají co dělat, aby se v nepřehledné změti orientovali. Ne vždy se jim to však daří. A není divu. Vždyť egyptští kněží se sami stali jakýmisi "bohy" a pohrávali si s osudy posvátných postav, tak jak zrovna potřebovali. Tu změnili rodiče, tu se ze syna stal otec svého otce. Jindy zase vytvořili tolik bohů stejných vlastností, že je raději spojili do jedné osoby. Z podřadných bohů stvořili hlavní egyptská božstva, aby zároveň kamsi do třetí linie zašoupli doposud nejvyšší bohy. Uctívaní bohové se měnili i podle vůle panovníka, který právě zasedl na trůn, lišili se od generaci ke generaci a dokonce i od vesnice k vesnici. Někteří z bohů časem zanikli, aby byli opět vzkříšeni a posléze opět zapomenuti, jiní zase s malými úpravami přežili tisíciletí.



A

Ach

Ach byla jakási nemateriální část v každém člověku, která vznikala při zrození a zůstávala i po smrti jedince. Ach byla zdrojem psychických a intelektuálních schopností člověka. Aby Ach mohla existovat i po smrti, muselo být tělo správně mumifikováno a za předepsaných obřadů uloženo do hrobky. Pozůstalí pak přinášeli Ach zesnulého oběti v podobě potravin a nápojů. S Ach úzce souvisí další součásti osobnosti člověka - Ba a Ka.
 

Achom

Původně se nazývaly všechny božské bytosti, duchové a démoni obecně. Později se význam rozrostl i na sochy a malby bohů a také na mumie.
 

Ah

Bůh měsíce. První zmínky pocházejí teprve ze Střední říše. Velkého významu nabyl v Nové říši. Zobrazován byl jako muž v bederní roušce s měsíčním kotoučem nad hlavou. Ah byl nazýván i samotný Měsíc.
 

Aker

Bůh Země, nebo Země samotná. Později i bůh vesmíru.
 

Amemait

Jakýsi kříženec lva a krokodýla s krokodýlí hlavou. Účastnil se tzv. obřadu vážení srdce, kdy byl posuzován život zemřelého (obdoba křesťanského posledního soudu). V případě, že duše zemřelého při této zkoušce neobstála, sežral Amemait jeho srdce a duše tak navždy zemřela.
 

Amentet

Bohyně západu, tedy bohyní všech zemí na západ od Egypta, z kterých Egypťané při svých válečných výpravách přiváželi kořist.
 

Amenre

Bůh Théb (Vesetu), v Nové říši se stal nejvyšším egyptským bohem. Jedná se o výtvor thébských kněží, kteří ho stvořily spojením nejvyššího boha Amona s bohem Slunce Re.
 

Amon (Amun)

Jeden z nejvyšších bohů, později i nejvyšší. Bůh, který vznikl jako první a jehož podstatu nikdo nezná, stvořitel a Pán světa. Zobrazován bývá v lidské podobě s korunou na hlavě, slunečním kotoučem a dvěmi pštrosími péry. Amonovým posvátným zvířetem byl beran, zobrazovaný obvykle v podobě sfingy. Centrem Amonova kultu byl Karnak, kde se nachází i velká alej beraních sfing.
 

Amset

Syn boha Hora. Stal se bohem jihu a ochráncem jater uložených v kanopách v hrobce mumifikovaného.
 

Anat

Bohyně války a ochránkyně před divokou zvěří. Bohyně byla do Egypta "dovezena" vpádem asijských Hyksósů počátkem 17. století př. n. l. Na svém významu nabyla až za vlády Ramessovců.
 

Anuket (Anúkis)

Bohyně nilských kataraktů a přilehlých území. Spolu s bohyní Satetou a bohem Chnumem tvořila božskou trojici jež dávala Egyptu chladnou vodu a přinášela záplavu na Nilu. Později se stala bohyní Núbie (země Kuš). Jejím posvátným zvířetem, byla gazela.
 

Anup (Anúbis)
Bůh mumifikace a pohřebišť. Účastnil se procesu mumifikace, doprovázel mrtvé do podzemní říše a přiváděl k poslednímu soudu. Zobrazován v podobě černého šakala. Byl i součástí obřadu "otevírání úst", kterým se umožnil mrtvým nový život na onom světě. Při tomto obřadu se kněz dotýkal různými předměty úst, očí atp. zemřelého (mumie), s cílem oživit jeho smysly na onom světě. Stal se i ochráncem pohřebišť.
 

Apet

Jednalo se o dvanáct nebo sedmnáct bohyní, které chránily člověka za situací, do kterých se mohl, jak za života pozemského, tak i na onom světě, dostat. Později se staly bohyněmi porodu a zrození a to opět, jak v případě porodu na tomto světě, tak i v okamžiku, kdy se zesnulý "rodil" k věčnému životu. Zobrazovány byly s hroší podobou.
 

Apis (Hapi)

Posvátný býk boha Ptaha. Považován za jeho podobu na zemi, za jeho mluvčího a služebníka. Apisem se nemohl stát jen tak každý býk. Musel se vyznačovat 29. charakteristickými znaky: černou barvu, na čele čtvercovou bílou skvrnu, na zádech skvrnu v podobě orla, na ocase dvojí zbarvení chlupů, pod jazykem výrůstek v podobě skaraba a další. Je jasné, že takoví býci se nerodili každý den. Býku s těmito znaky a jeho matce se pak dostálo vskutku královských poct za jeho života i po smrti - viz. zvířecí hroby. Ve vyobrazeních se od ostatních býků lišil slunečním kotoučem mezi rohy, čtverhrannou bílou skvrnou a kobrou u jeho nohou.
 

Apop (Apópis)

Démon v podobě obrovského hada. Byl to nepřítel boha Slunce Re. Tito dva spolu sváděli nekonečný boj. Apop činil různé překážky a nástrahy, aby Re nemohl plout ve své lodi. Re ho však vždy porazil.
 

Aštoret

Další z dovezených bohyň. Bohyně lásky a plodnosti, přivezená kupci a vojáky ze Sýrie a Foiníkie. Jejím sídlem byla planeta Venuše. Jejími atributy bylo kopí a štít.
 

Aton

Bůh slunce a Slunce samotné. Za vlády Achnatona byl Aton prohlášen za jediného boha a došlo tak k zavedení monoteizmu namísto doposavadního mnohobožství. Po Achnatonově smrti byl opět obnoven dřívější systém mnohobožství.
 

Atum

Podobně jako bůh Amon i on byl považován za praboha a stvořitele světa. Jedná se o egyptskou zvláštnost, kdy současně existuje několik bohů, kteří dali vzniknout ostatním bohům, světu i lidem. Atum dal vzniknout tzv. onskému (heliopolskému) devateru. Neboť stvořil boha vzduchu a světla Šova, bohyni vody a vlhkosti Tefnetu. Tito dva se pak stali rodiči boha země Geba a bohyně nebe Nuty. Ti pak porodili dvě dvojice dětí - Usire a Eset, Sutech a Nebthet. Později byl k tomuto devateru přičleněn bůh Hor, Thovt, Re, Cheprer a Jusas. Atum byl zobrazován v lidské podobě s královskou korunou Horního i Dolního Egypta. Atum byl bohem slunce. Již od nejstarších dob byl nazýván též Re-Atum (popř. Atum-Re) a jedná se pravděpodobně o označení (resp. boha) zapadajícího slunce (stejně jako Cheprer pro slunce vycházející). Podle představ Egypťanů zapadlé slunce opustilo tento svět a vyšlo v říši duchů a proto se Atum stal i ochráncem duchů zesnulých.



B

Ba

Ba bylo něco jako duše, vědomí a svědomí, která vznikala se zrozením člověka. Po smrti člověka se Ba spojila s Ka a vytvořili tak novou dimenzi života. Ba byla právě ta složka, která nás odlišovala od ostatních živých organismů. I zvířata a rostliny byly v egyptském pojetí tvořeni tělem a Ka, chyběla jim však ta jedinečná část - Ba.
 

Banebdžet

Bůh plodnosti, symbolizovaný obvykle beranem, někdy i kozlem. Byl považován i za pána zvířat.
 

Bastet

Ochránkyně města Pibaste. Bohyně v lidské podobě s kočičí hlavou. Postupně uctívána jako ochrana mennoferského pohřebiště, zosobnění životadárného tepla Slunce (nazývána Oko boha Rea).
 

Bes

Démon, později bůh v podobě trpaslíka. Měl řadu ochranných funkcí: chránil před uštknutím hady a štíry, před uhranutím nepřátelským pohledem, před trknutím nečistým prasetem, dále pomáhal ženám při líčení a při porodu a mužům při pití, aby se dobře bavili a měl příznivý vliv na sexuální aktivitu mužů.
 

Boinu

Posvátná volavka, která se zrodila ze sebe sama. Symbol života obnovujícího se smrtí.
 

Búchis

Posvátný býk. Obvykle byl bílý, někdy s černou hlavou. Hlavním znakem byla opačně naježená srst na šíji. Byl spojován hned s několika bohy: Amonem, Reem a Usirem.



C

Chentiamenti

Ochranný bůh pohřebiště v Abydu.
 

Cheprer

Bůh slunce v podobě skaraba. Cheprer znamená "sám od sebe vznikající" a zároveň je to název pro skaraba (přír. vruboun posvátný). Bohem slunce však byl i Re a Atum. Egypťané to vyřešili tak, že Cheprer byl nazýván "Vycházející Slunce", Re "Slunce v zenitu" a Atum jako "odpolední (zapadající) Slunce".
 

Chnum

Bůh plodnosti a stvořitel všeho živého. Vyobrazován jako beran, či muž s beraní hlavou, popřípadě jen s beraními rohy. Rohy měly zvláštní tvar podle dnes již vyhynulého druhu beranů. Nebyly klasickým způsobem zakrouceny, nýbrž jejich zakroucení bylo horizontální. Tím se odlišoval od dalších bohů zobrazovaných jako beran např. Amon. Chnum stvořil veškeré rostlinstvo i živočišstvo (tato úloha je zároveň přisuzována i dalším bohům). Všechno živé stvořil na hrnčířském kruhu z hlíny. Odtud pramení jeho zobrazení, kdy sedě u hrnčířskéhu kruhu vytváří člověka. Jedním z jeho nejstarších titulů byl "Pán kataraktů", "Pán chladných vod" a "Strážce pramenů Nilu" - čímž Egypťané nemínili skutečné prameny Nilu, ale místo, kde Nil vstupuje do Egypta.
 

Chons

Thébský bůh měsíce a bůh lékařství. (bohem měsíce byl i bůh Ah a především Thovt) Postupem času splynutím s jinými bohy přebíral některé další úlohy: bůh světla a vzduchu a další. Zobrazován byl jako mladý muž, držící berlu a důtky (symboly božské a královské moci), na hlavě srpek půlměsíce a dlouhý cop (atribut královského syna).



D

 Dua

Bůh očního lékařství a pomocník boha Thovta. Jménem Dua byl nazýván i bůh ranní královy toalety.
 

Duamutef

Ochránce pozůstatku zesnulých - konkrétně žaludku uloženého v kanopě, dále i bůh východní světové strany a východních větrů. Jeden ze čtyřech synů boha Hora.



E

Eset (Isis)

Manželka boha Usira a matka boha Hora. Nejuctívanější bohyně starého Egypta. Eset byla jakýmsi ideálem ženy: ušlechtilá, krásná, milující, věrná, měla velký cit pro mateřství. K tomu byla ještě vybavena kouzelnou mocí, kterou využívala výhradně ke konání dobra a k hájení spravedlnosti. Uctívání bohyně Eset se rozšířilo i do několika dalších zemí. Její kult převzali např. Řekové a Římané.



F

Fénix

Posvátná volavka, která se zrodila ze sebe sama. Symbol života obnovujícího se smrtí.



G

Geb

Bůh země a Země sama. Chránil také před hady a štíry. Původně ho pokládali dokonce za praboha, který zplodil spolu s bohyní Nut syna boha slunce Re a potom i ostatní bohy, jímž vládl jako nejvyšší bůh. Nejznámější svatyni měl Geb v Onu, kde byl ctěn jako jeden z členů tamějšího Devatera bohů. Pravděpodobně měl svatyni i v Mennoferu i ve Vesetu. Zobrazován byl vždy v lidské podobě a s královskou korunou na hlavě. Někdy měl však místo koruny na hlavě husu, což však nebyl jeho posvátný pták, nýbrž hieroglifický znak jeho jména. Známe ho hlavně z reliéfů, nástěnných maleb a kreseb na papyrech. Zachovalo se i několik jeho bronzových sošek většinou z pozdní doby. 
 

Gryf

Kříženec několika zvířat a člověka. Lidské oči, lví tělo, zobák sokola, místo uší rybí ploutve, supí křídla, beraní rohy, pštrosí pera a místo ocasu hada. Byl to démon (tedy jakýsi nižší bůh) ochrany a msty.



H

Ha

Bůh západní pouště a později i všech zemí západně od Egypta.
 

Hah

Bůh nekonečnosti prostoru a času, dárce nesmrtelnosti.
 

Hapi

Ochránce pozůstatku zemřelých - ochránce plic uložených v kanopě v hrobce zemřelého, dále pak bůh severu a severního větru. Jeden ze čtyř synů boha Hora. Hapi také posvátný býk Apis.
 

Haremachet

Jméno boha Hora ve funkci vycházejícího Slunce, dosl. "hor v zemi světla".
 

Harpechrad (Harpokratés)

Bůh Hor v podobě malého dítěte. Bůh mlčení, někdy též plodnosti a dárce rostlinstva, zejména obilí.
 

Hathor

Bohyně nebe a ztělesnění nebe, bohyně lásky a radosti, hudby a pití, ochránkyně žen a zemřelých, pomáhala při porodu a výchově dětí. Toto je jen zlomek z funkcí připisovaných bohyni Hathor, nejdůležitější však byla funkce bohyně lásky. Byla matkou a manželkou boha slunce Rea, její jméno doslova znamená "Horův dům". Hathor byla jednou z nejuznávanějších božských bytostí. Zobrazována byla v podobě krávy, nebo ženy s hlavou, či ušima krávy, a proto byly krávy nejctěnějším zvířetem v Egyptě.
 

Hatmehet

Bohyně dolnoegyptského města Džedetu v podobě ryby, nebo ženy s rybí hlavou.
 

Heket

Dárkyně a ochránkyně života. Bohyně v podobě žáby.
 

Hemsut

Jde o ženský protějšek k duševní části člověka - Ka. Jejím úkolem bylo ochraňovat královského potomka. Symbolizována v lidské podobě a s hlavou zdobenou štítem se dvěmi zkříženými šípy.
 

Hepi

Jeden ze čtyř synů boha Hora. Představuje ho konopa s paviání hlavou ochraňující plíce zesnulého.
 

Herišef

Bůh města Nennisovetu (Hérakleopole) v podobě berana, či muže s beraní hlavou.
 

Hopej

Bůh Nilu a jeho síly pravidelně zúrodňovat půdu. Rozlišovali boha Hopeje horního a dolního Nilu. Byl to však spíše podřadný bůh. Hlavním bohem Nilu byl Usire. Zpodobňován byl jako obtloustlý muž s poměrně velkými prsy. Na hlavě měl misku s pěti lotosovými, či papyrovými květy a v rukou podnos s obětními dary. Hlava někdy bývala nahrazována dvěmi kachními.
 

Hor (Horus, Harachtej)

Jeden z nejdůležitějších a nejstarších bohů Egypta. Bůh v podobě sokola nebo muže se sokolí hlavou. Bůh slunce, nebe, světla, dědic pozemského panství boha Usira a božský vládce Egypta. Samotný bůh Hor je natolik složitý, že je nutné rozlišovat několik bohů Horů (asi 20) a to podle pojetí a doby. Hor existoval již před vznikem Egypta a dokonce ještě dlouho po něm. Přijali ho jak Řekové, tak Římané. Asi nejdůležitější funkcí Hora byla funkce boha egyptského krále. Toho nejen chránil, ale dokonce se do něj i vtěloval. Egyptští králové se nechávali nazývat jeho jménem a prohlašovali se za jeho vtělení. V době před sjednocením Dolního a Horního Egypta, byl hlavním bohem Dolního Egypta. Hor i byl i bohem slunce (v této roli nazýván Harachtej) a jeho ztělesněním. V průběhu let došlo ke spojení slunečního boha Re a Harachteje v jediného boha Re-Harachtej. Hor byl uctíván také jako zosobnění vycházejícího slunce a nazýván Haremachet. Hor byl i obávaným válečníkem. Hor byl nejen bohem mnoha podob, ale i mnoha rodičů. Nejčastěji se uvádějí bohové Usire a Eset, Re a Hathor, Geb a Nut. 



I

Ihej

Bůh hry na hudební nástroj - sistrum. Syn bohyně Hathor a boha Hora z Edfú.
 

Ichneumon

Posvátná lasička, ochránkyně před hady a krokodýly. A to snad díky své zálibě ve vajíčkách těchto živočichů. Z tohoto důvodu se stala i ochránkyní boha Re před hadem Apopem. Jako uctívané zvíře byla v hojné míře mumifikována a ukládána do podzemních zvířecích hřbitovů. Egypťané ji znázorňovali ve zpřímené poloze na zadních tlapkách se slunečním kotoučem na hlavě a s posvátnou kobrou boha Re na čele.
 

Imset

Bývá znázorněn jako konopa s lidskou hlavou, která měla střežit játra mumifikovaného. Je synem boha Hora.
 

Inmutef

Bůh nesoucí nebesa. Též králův průvodce k bohům.



K

Ka

Jakási oživující složka všeho živého, univerzální duch, duchovní podstata, základ všech fyzických i psychických sil. Považován také za duchovního dvojníka člověka. Ka je nesmrtelný a vzniká při zrození. Jeho nesmrtelnost byla zachována jen v případě, že zesnulý byl řádně mumifikován a uložen v hrobce. Po smrti se Ka a Ba spojili: "Odešel ke svému Ka" psali Egypťané. Zobrazován byl jako malá postava dítěte stojící za osobou a v případě králů jako dvě vztyčené ruce, obvykle vycházející z hlavy panovníka.
 

Kebehsenuf

Ochránce pozůstatků zemřelých - konkrétně střev uložených v kanopě a bůh západu. Jeden ze čtyř synů boha Hora.
 

Kebhut

Ochránkyně mrtvých a dárkyně vody. Uctívaná v podobě kobry.
 

Kematef

Bůh Amon, jako prabůh v podobě hada.
 

Kemver

Posvátný býk uctívaný jako městský bůh v městě Hatherjebu.
 

Kibehsenef

Poslední ze čtyř synů boha Hora je Kibehsenef, zobrazován jako konopa se sokolí hlavou, která střežila střeva mrtvého.
 

Kobra

Posvátný had symbolem božské a královské moci, ztělesnění bohyně Vedžo a některých dalších bohů. Známe ji především jako ochránkyni faraóna symbolizovaná čelenkou v podobě kobry se vztyčenou hlavou tzv. uraeus. S kobrou jsou vyobrazováni všichni faraóni a všichni sluneční bohové (i někteří další), byla i součástí řady chrámů a hrobových komplexů.
 

Kuk

Bůh temnoty. Jeden z původních prabohů.